Těch organizací co vzniklo s cílem pomoci bezdomovcům. Městská policie obcházela v mrazech jejich příbytky a lákala je na teplou ubytovnu s postelí , novým oblečení s podmínkou, že se vykoupou a nebudou chlastat a po odchodu uklidí. Vše zadarmo, Ubytovny prázdné až zanikly. Nebyl zájem.

O zaniklých ubytovnách nevím, v jedné fungující ubytovně jsem byla v rámci své reportérské práce před několika lety, funguje od svého založení prakticky stejně. Je to přechodné řešení, nejdéle na rok. Pak se klienti azylových domů stěhují zas do jiného azylového domu. Kolika procentní je úspěšnost, to znamená, kolika lidem se odsud povede dostat do normálního nájemního bydlení, nevím přesně, jen odhadem, že je to hodně málo.

Fakt si myslíte, že bezdomovec bude někde platit nájem a ještě dodržovat nějaká pravidla soužití? To přece může už teď na ubytovne

Každý člověk bez domova není hned lidská troska, tou se teprve po řadě let venku mnohdy stává. V rané fázi by stačila právě sociální pomoc, a tu tento program obsahuje. Zmiňuji terénní sociální pracovníky, to znamená lidi, kteří dohlídnou třeba právě na to, zda nájemník nájemné platí. Tak jako existují sociální služby tohoto typu pro mentálně postižené, chráněné bydlení, tak podobně je koncipována tato služba. U nás nedostupná nejspíš i vzhledem ke zřejmě převažujícímu pohledu "můžou si za to sami a co je nám do nich". A k tématu ubytoven, jistě si umíte předsatvit soužití několika takových mužů či žen na jednom pokoji, vybaveném jak ve věznici, to byste taky asi radši šel ven.