Nesmrtelní Gauguin a Gogh

Miluju ten příběh vášně, lásky a tvůrčího vzepětí. Mocná síla, která roztáčí vše. Listuji knihou o Vincentovi a už to zas cítím, to malířské volání. Syté barvy a až šamanské vytržení.

Jako ta lvice, která se hodně času jen tak válí a odpočívá, mám zrovna volno z práce, a pak najednou přijde impuls k lovu. Nejdřív tedy přípravy. Jaký zvolit motiv? A techniku? Vítězí ta rychlá, impulzivní, spontánní a horká. Barvy na kuchyňském stole, žehlička a už to jede. Několik obrázků se nepodaří, ale to k tomu vždy patří. Je to jak ruleta. Víckrát musíš zatočit. A už je tu první obrázek s nejmilejšími motivy přírody. A ještě jeden další, větší, se spoustou zvířat a rostlin, taková džungle. Mám radost, jak to hřeje a žije. V jednom obrázku se i vidím, jen si tak sedím v jeskyňce, součást toho všeho.