Jak přišly tři královny nebo spíš indiánky do Vodice

6. 01. 2019 13:11:47
Slunce, moře, volnost a charisma jednoho muže přivedla tři ženy do Dalmácie, aby společně oslavily příchod Nového roku. Češka, Moravanka a Slovenka, takto se to přihodilo. Jsem jednou z nich a tak vyprávím. Vlastino evangelium.

V tomto čase - ve 21. století v České republice - máme velkou výhodu a to svobodu vyznání. Můžeme být klidně ateisty nebo křesťany, pohany či hinduisty. Jako je komu libo. Hrát si na indiány, zpívat gospel, rozeznívat tibetské mísy, meditovat nebo i všelijak čarovat. Pěkně se nám to tu míchá, v té naší kotlině, kterou podle pověstí osídlil praotec Čech. Ten měl přijít z Chorvatska. Možná má hodně z nás nějaký ten gen odsud a proto tak rádi do Chorvatska k moři jezdíme, zdejší krajinu milujeme. A nejen v létě, navštívit tuto krásnou zemi je možné v každém ročním období, třeba i v zimě. Většina turistických zařízení má tedy zrovna pauzu, ale když tě moře a zdejší příroda láká, tak hravě překonáš těch pár stovek kilometrů a jsi tady. Jako my tři ženy z Čech, Moravy a Slovenska.

Týden u Jaroslava, který si říká bezejmenný poutník, neb jednou ve své vizi toto jméno viděl, a na mnohé si i vzpomněl, utekl jako voda, jak se říká. Plna zážitků a dojmů podělím se tu aspoň o něco, vědoma si toho, že zážitky jsou nepřenosné. Kdo miluje cestování, ví, jak si to člověk užívá, když ze stereotypu ustáleného života vyrazí za poznání končin, které jeho duši přitahují.

Zatímco já smočila jen nohy, Moravanda se Slovenkou a Jaroslavem celí do moře vstoupili.

A nejen moře, Chorvatsko je plné jezer a vodopádů. Navštívili jsme národní park Krka, kde se ve vodopádech natáčely filmy Karla Maye. Procházíme tu po dřevěnných molech uprostřed bublajících vodopádů, nejsou to jen ty slavné velikánské, ale spousta menších, které nádherně osvěžují vzduch tolika kapkami blahodárné vody...

Tolik bych ještě mohla vyprávět, a taky že budu, pro tuto chvíli nechávám na čtenáři vyznít zatím řečené či zobrazené. O lásce a přátelství, o naději a Bohu. O nás lidech a přírodě. Také vnímáte všechny ty dary?

Autor: Vlasta Fišrová | neděle 6.1.2019 13:11 | karma článku: 13.00 | přečteno: 290x

Další články blogera

Vlasta Fišrová

Vše je tu mimozemské

Připadáte si někdy jako mimozemšťani? Kdo by to z citlivých lidí neznal, ten pocit, že je tady snad nějakým omylem. Ale omyly se nedějí, vše má svůj vývoj a zároveň plán.

16.12.2018 v 9:44 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 279 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Pocta mým spřízněným duším

Díky spřízněným duším si dovedu lépe uvědomovat sebe samou. Své vlastní božství. A šířit lásku. Lásku, která prostupuje vše. Hladí, boří bariéry, uzdravuje. Jak je třeba. Je to tak mocná síla...poslyšte příběh ze života.

15.12.2018 v 11:51 | Karma článku: 7.96 | Přečteno: 233 | Diskuse

Vlasta Fišrová

K předvánočnímu šílenství

Už je to tu zas, spousta pozlátka a reklam na dárky, které mají nahradit lásku, města se předhánějí, kdo bude mít hezčí a hlavně větší umělou výzdobu, mohutnější strom, který v lese zbůhdarma pokácí a složitě přemisťují,

4.12.2018 v 3:56 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 383 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Tadeáš Firla

Jak se znova postavit na nohy a pokračovat dál?

Taky se Vám zdá, že Vaše plány a vize "šly ke dnu"? Určitě ne všechny. Vždy můžeme znova povstat k nové naději, pohlédnout jiným zrakem a pokračovat dál. Důležité jsou změny a ty bolí, měli bychom s tím počítat. Sdílím můj život.

20.1.2019 v 18:12 | Karma článku: 4.10 | Přečteno: 102 | Diskuse

Jan Jílek

A Vůdce, co je neomylný...

Položím-li někomu otázku, například, jaký má na něco, někoho názor a on mi odpoví: „Zkus o tom přemýšlet!” Pak se usměji a sdělím tomu člověku, že...

20.1.2019 v 11:01 | Karma článku: 20.61 | Přečteno: 602 | Diskuse

Lucie Volková

Moje dcera vidí duchy

Říká se, že malé děti jsou citlivé a můžou nahlédnout do světa, který nám dospělým bývá skrytý. I když jsem pár příběhů o takových dětech zaslechla, nevěnovala jsem jim zvláštní pozornost až do doby, než se mi narodila dcera.

20.1.2019 v 0:46 | Karma článku: 19.03 | Přečteno: 802 | Diskuse

Tadeáš Firla

Nejhezčí dar života.

Jeden z nejkrásnějších Božích darů v životě je žena. Jen jediný dar, který má každý člověk je matka. K závěru mé služby přemýšlím o tom co , nebo kdo měl největší význam pro mně a kdo vnášel mnoho radosti, lásky a bezpečí?

19.1.2019 v 22:05 | Karma článku: 12.71 | Přečteno: 221 | Diskuse

Jan Jílek

Na pár otázek mi nikdy neodpověděli

Zaznamenal jsem v jedné diskusi přiznání pana Josefa Sedláčka ke členství v KSČ do roku 1989. Přiznal se dobrovolně.

19.1.2019 v 15:10 | Karma článku: 23.72 | Přečteno: 788 | Diskuse
Počet článků 128 Celková karma 10.30 Průměrná čtenost 614

Jsem mámou tří už dospělých dětí. Ráda fotím, toulám se přírodou. Mou velkou zálibou je výtvarné umění. Zároveň se snažím chápat souvislosti, proč žijeme tak, jak žijeme. A co můžeme měnit. I proto píšu tady na blogu, abych spoluvytvářela svět dle svých představ.

Profesně působím ve veřejné správě.

Některé mé fotografie i obrazy najdete tady: najdisvoudusi.blog.cz

Na Fb píšu Proměňujeme Sudety.

Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz

Najdete na iDNES.cz