Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když se zlo vrací jak bumerang

30. 08. 2017 8:26:42
Nedám dopustit na tzv. sudetskou bibli - román Cejch od Zdeňka Šmída. Na příběhu několika generací popisuje vývoj česko-německých vztahů v Krušných horách, v nichž se po staletí mísili usedlíci zejména těchto dvou národností.

V románu Cejch dostávali Krušnohorci vždy šanci, když se do sebe zamilovali muž a žena z rozdílného jazykového prostředí. Čech a Němka nebo Němec a Češka. Tyto vztahy přitom mnohdy provázela nepřízeň až nenávist příbuzných, skoro jak u Monteků a Kapuletů. Kdysi někdo z jednoho rodu provedl něco zlého příslušníku rodu druhého, a tuto křivdu v sobě nosili lidé po generace.

Život - nebo snad přímo Bůh - nám přitom stále nabízí nové šance ke smíření, třeba právě díky lásce dvou mladých lidí, kteří mohou začít od čistého stolu. Pokud tedy s sebou nebudou vláčet břemena starých křivd.

Příběhy lásky i zločinu jsou námětem také nedávno vydané knížky povídek Stíny nad Krušnými horami. Tu vytvořilo pět českých a šest německých autorů, které spojila nadace St. Joachim a nakladatelství Baldauf Villa. Byla jsem u toho, když knížka vznikala, doporučila jsem dva autory, jejichž povídky se odehrávají na české straně. V Měděnci, kam po letech zavítá starší žena, která tu prožila dětství, a v nejmenované obci poblíž, kde jsou ještě i dnes k nalezení acháty. Možná to nevíte, ale máme u nás na Klášterecku naleziště, z něhož pochází výzdoba drahými kameny, jimiž jsou obloženy zdi kaple sv. Kříže na Karlštejně i ve Svatováclavské kapli na Pražském hradě.

Z knihy Stíny nad Krušnými horami je mi nejbližší povídka Vzpomínky pláčou krásně, kterou napsala Renata Šindelářová. Popsala v ní svůj reálný zážitek, kdy do jejího domu v pohraničí přišla žena, která tu žila v dětství před válkou. Spisovatelka to říká slovy:

U jednoho stolu tu sedí dvě zcela cizí ženy, představitelky dvou spolu válčících národů, dvou rozdílných generací, dvou různých jazyků, a přestože si mnoho nerozumí, mají tolik společného. Obě mají kořeny na stejném místě. Obě se tu cítí doma. Všichni prožíváme stejné emoce. Máme stejné obavy i přání. Jsme uhněteni z jednoho těsta.

A to je i ten důvod, proč teď ta mladší soucitně hledí na starší a přemýšlí, čím by jí potěšila. Starší jen tiše děkuje za to účastenství. Obě vědí, že domov je důležitý. Obě vědí, že některé vzpomínky pláčou, je to krásný pláč. Pláč plný něhy a dojetí. Plný lásky.

A teď si představte, jakou mělo napsání této povídky dohru. Skutečná žena německé národnosti, která je onou starší ženou v povídce, se dozvěděla o sepsání tohoto příběhu a o knížku si napsala. To nám prozradila Lada Baranek Lapinová při literárním putování, kdy jsme v klášterecké sala terreně - barokní letohrádku u zámku - knihu představovali.

Ne vždy však dochází ke smíru, v dalších povídkách se výrazně projevuje zlo v podobě ziskuchtivosti lidí, neovládnutí nižších pudů, nelásky.

Mnoho dalších příběhů je i zapsáno v místech, kde lidé v pohraničí žili, a kde po nich fyzicky zůstaly je zbytky kamenných zdí. Jako třeba v zaniklé obci Königsmühle u Loučné pod Klínovcem. Název je německý, protože po válce už nebyla obec dosídlena. Nebyla ale ani zbořena a tak se zdejší domy rozpadají dodnes. Jednou za rok však zdejší údolí ožije land art festivalem, který sem přivede umění a řadu poutníků z obou stran hranice.

V ruinách domů je pak instalováno umění, které připomíná duši tohoto kraje. A i tady se čte. Potkala jsem tu básnířku Renatu Bulvovou, která si nechala své básnické postřehy vydat knižně. I s překladem do němčiny, jak je tomu i u dvojjazyčné povídkové knížky.

Land art festival mívá vždy příjemnou přátelskou atmosféru, jeho hlavním tahounem je filmař Petr Mikšíček (na snímku vpravo). Pomáhá mu přitom pěkná řádka lidí. Petr byl tady v Sudetech počat, a jakoby tak dostal do vínku svůj životní úkol. Oživuje také postavu Marcebily, ducha Krušných hor, točí krátké filmy. Snad dojde i na film celovečerní, četla jsem jeho scénář. Je to originální dílo, které by se vymykalo současné produkci. Na pomezí pohádky a reálného příběhu.

S manželem, který také rád fotografuje, prožijeme jedno příjemné odpoledne na festivalu, kde potkáváme i známé z řezbářských sympózií či jiných aktivit. Stonebalancing si tentokrát nevyzkoušíme, to zas někdy příště. Slunce pomalu zapadá za obzor, je čas vydat se zpátky domů.

Ještě vyfotit pár artefaktů, které zaujmou, za vidění je toho tady opravdu hodně. Fotím ještě odraz draka ve vodě. Další dny si pak s přáteli povídáme, co jsme kdo tady viděl a prožil. Svým způsobem nás to spojuje, a to je moc dobře. Fotografii odrazu draka plánuji ještě využít k další společné akci, tentokrát karlovarských fotografů. Tohle sdružování a společné tvoření mě naplňuje.

Autor: Vlasta Fišrová | středa 30.8.2017 8:26 | karma článku: 18.20 | přečteno: 811x

Další články blogera

Vlasta Fišrová

Když se dělník bulváru pustí do podřezávání krků a fanoušků Ortelu

Zaujala mě kauza soudního sporu, který vyvolal manželský pár fanoušků Ortelu. Ti se na sociální síti chlubili videem, kde se svým dítětem vesele zpívají Mešitu o podřezávání krků. Pavel Novotný je za to nazval špatnými rodiči a ..

11.11.2017 v 8:49 | Karma článku: 28.96 | Přečteno: 4551 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Když připluje malá mořská víla z pořádné hloubky

Pohádky máme rádi snad všichni. Seznamují nás srozumitelnou formou se světem, jak to tu chodí, kdo je tu kdo. Přehledné postavy, které tvoří určitý příběh. Dobro většinou vítězí, ale jsou také pohádky, které nás hodně dojímají.

6.11.2017 v 14:56 | Karma článku: 4.61 | Přečteno: 194 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Jak jsem hrála ve filmu

Krušného horory režiséra Petra Mikšíčka mají pokračování, z hor Krušných se přesouváme do hor Doupovských, kde se na jednom z kopců nachází zvláštní ornament. Vysázený z buků kdysi před lety, zajímavý pro záhadology.

17.10.2017 v 10:53 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 269 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Jak jsem svítila na cestu udatnému rytíři

Konstelační výcvik. Skupina osmi statečných. Muži i ženy různých profesí. Rozliční i typově a přesto nás něco spojuje. Snaha něco změnit. Zlepšit nejen svůj vlastní život, ale i životy dalších lidí. Jsme totiž jedním celkem.

3.10.2017 v 17:04 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 247 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Bedřich Smetana jako xenofob? ... :-)

Bedřich Smetana byl významný český hudební skladatel období romantismu. Pocházel z poměrně zámožné sládkovské rodiny, ale od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici.

22.11.2017 v 10:41 | Karma článku: 10.11 | Přečteno: 186 |

Hermína Muchová

Rozhovor se zpěvačkou Evou Pilarovou

Zpěvačku Evu Pilarovou znají a obdivují všechny generace posluchačů a je bezesporu jednou z pěveckých legend, které bychom si měli za její celoživotní působení v oblasti hudby vážit.

22.11.2017 v 7:30 | Karma článku: 12.50 | Přečteno: 732 | Diskuse

David Rath

Sex s muslimskou princeznou

Román „Řád“ nás přenese do reality změněného života ve vzdálenější budoucnosti. Jediné, co stále zůstává stejné jsou hlavní síly pohánějící lidské osudy a tím i dějiny - moc, peníze a sex.

21.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 9.49 | Přečteno: 626 | Diskuse

Iveta Svobodová

Sněhulák

Zašla jsem s dcerou na filmové zpracování Sněhuláka, a abych řekla pravdu, byly jsme obě docela zklamané. Štěstí bylo, že představitel hlavní role, Michael Fassbender, je moc pěkný chlap.

21.11.2017 v 10:15 | Karma článku: 6.72 | Přečteno: 311 | Diskuse

Karel Sýkora

Omeleta udělaná trošku jinak

Omeleta je pokrm, který se vyrábí z rozšlehaných vajec do kterých lze přidat různé přísady. Směs se rovnoměrně rozlevá na rozpálenou pánev a v průběhu smažení už se nemíchá. Smaží se až do doby, kdy je ztuhlá.

21.11.2017 v 9:55 | Karma článku: 4.99 | Přečteno: 133 |
Počet článků 88 Celková karma 13.52 Průměrná čtenost 624

Jsem mámou tří už dospělých dětí. Ráda fotím, toulám se přírodou. Mou velkou zálibou je výtvarné umění. Zároveň se snažím chápat souvislosti, proč žijeme tak, jak žijeme. A co můžeme měnit. I proto píšu tady na blogu, abych spoluvytvářela svět dle svých představ.

Profesně působím ve veřejné správě.

Některé mé fotografie i obrazy najdete tady: najdisvoudusi.blog.cz

Na Fb píšu Proměňujeme Sudety.

Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.