Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Minulost se prolíná se současností - obzvlášť v Perštejně

5. 08. 2017 6:53:37
Hned několika rovinami času i různých dějů jsem prošla v obci Perštejn u Klášterce nad.Ohří. Tajemně působící branou do času dávných Keltů, lesem pak ke středověkému hradu, dnes zřícenině. A pak současnost ve výborné restauraci.

2. srpna

Předpověď slibuje další horký den, tak jsem si v práci domluvila den dovolené a vyrazila pro změnu do Perštejna. Mají tu totiž nejen prima koupaliště s přírodní vodou, ale také zajímavá místa, která plánuji vyfotit do jedné soutěže o tajemnu. Nakonec možná napíšu i povídku.

Procházím branou z navršených kamenů, míjím kamenné řady, sedám si na lavičku pod třešní. Zprava sem doléhá ruch řítících se aut po rychlostní silnici, uprostřed a vlevo je však nádherný klid. Kopce Doupovských a Krušných hor mlčky vše pozorují a dozorují.

Na jeden z kamenů se i položím, je příjemně vyhřátý od sluníčka.

Po krátké meditaci se přesouvám do lesa ke zdejší zřícenině středověkého hradu. Cítím nádhernou vlhkou vůni lesní půdy, v noci navíc hodně pršelo, na cestě do kopce je vyhloubená rýha, kudy se valil proud vody.

Vyleká mě křik, naštěstí to není podsvinče, ale malý chlapec. Vesele běží z kopce dolů. šlehá klackem kolem sebe. Jsou mu sotva tři roky. Má správnou zálesáckou kotníčkovou obuv, kraťasy. Maminka v pruhovaném tričku a s košíkem na houby na něj volá, ať zpomalí. Kluk si na chvíli dá říct.

Už vidím první informační ceduli, která oznamuje, co můžeme od zdejšího místa očekávat. Cedulí dělaných "na koleni" je tu víc, objevují se postupně, jak se mezi stromy ukazují zbytky hradu.

Čtu si pověst o zlé paní, která se nechovala hezky ke svému dítěti, a to se tu prý zjevuje. Že by to byl ten hbitý chlapec s klackem jako mečem, kterého jsem potkala před chvílí? Na tabuli nakreslené středověké zbraně jakoby se naposledy jen připomněly... když tu zazní polední siréna zezdola ze vsi. A pak už se rozhostí klid. Vysvitne slunce, fotím tajemné kapradí. Nikde ani živáčka - mluvíme-li tedy o lidech.

Ze zvířat o sobě dávají zřetelně vědět psi, kteří zezdola z obce vyjí jak vlci. Docela strašidelně.

Další lidi potkávám až v podhradí, ve stylové restauraci Chalupník. Tady výborně vaří teplé jídlo i domácí pivo nebo sladovou limonádu. Pochutnám si na těchto darech a můžu vyrazit na zdejší koupaliště. Tady je atmosféra pro změnu připomínající dobu před 30 - 40 lety. Několik koupajících se, rodinka u stanu, hrají karty (ještě ty klasické). Starší pán s knihou.

Padá na mě něco nostalgie. Osvěžená přírodní vodou z venkovského koupaliště si lehám na ručník a nechávám se prohřívat sluneční paprsky.

No není tu krásně? Severozápadní Čech, můj domov.

PS: stále mám nějak potřebu vymezovat se vůči negativním lidem, kteří kolem sebe šíří samé stížnosti, nářky a stesky. Třeba na diskusních internetových fórech, tomu místnímu - kláštereckému i chomutovskému říkám Zeď nářků. Vadí mi lidská malost, nenažranost, nedostatek paměti. Vždyť kolika hrůzami prošli naši předci. My si tu teď žijeme v relativním blahobytu, ale stále nespokojeni. Tak nevím.

Přede mnou je zas další pěkný den. Smysluplná práce i zábava. "Ty máš ale štěstí", řekli by někteří, ale stejně myslím, že je to hlavně v naší moci. Jak si "nastavíme život". Co říkáte?

Autor: Vlasta Fišrová | sobota 5.8.2017 6:53 | karma článku: 13.58 | přečteno: 409x

Další články blogera

Vlasta Fišrová

Jak jsem svítila na cestu udatnému rytíři

Konstelační výcvik. Skupina osmi statečných. Muži i ženy různých profesí. Rozliční i typově a přesto nás něco spojuje. Snaha něco změnit. Zlepšit nejen svůj vlastní život, ale i životy dalších lidí. Jsme totiž jedním celkem.

3.10.2017 v 17:04 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 227 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Zatímco na Staroměstském náměstí sochu Panny Marie nechtějí, u nás v Kadani už jí máme

Do Mikulovické (Svaté) brány v Kadani byla vrácena socha Panny Marie, tzv. Černé Matky Boží. Jedná se o kopii pozdně gotické krásné plastiky. Den poté se dozvídám, že v Praze se na téma návratu sochy PM dohadují, i petice píší.

15.9.2017 v 23:42 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 388 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Když se zlo vrací jak bumerang

Nedám dopustit na tzv. sudetskou bibli - román Cejch od Zdeňka Šmída. Na příběhu několika generací popisuje vývoj česko-německých vztahů v Krušných horách, v nichž se po staletí mísili usedlíci zejména těchto dvou národností.

30.8.2017 v 8:26 | Karma článku: 18.18 | Přečteno: 777 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Jak se tvoří podivuhodné světy

Vezmu barvy, rozpustím je, smíchám a otisknu. Pak učiním jistý pohyb a dle intenzity a směru pohybu vznikne první obraz, jak horké voskové barvy ve chvilce ztuhnou. S citem tisknu dál do chvíle, kdy jsem s výsledkem spokojená.

24.8.2017 v 19:04 | Karma článku: 9.78 | Přečteno: 184 | Diskuse

Další články z rubriky Karlovy Vary

Jiří Mitáček

Vstoupíte dvakrát do stejné chvály…?

Já si dovolím, protože jsem zažil. Pravidelná roční setkání pacientů, sestřiček, lékařů jsem již jednou popisoval. To je ta první chvála. Loňské se nekonalo, firma oznámila, že již nebude sponzorovat...

9.6.2017 v 19:53 | Karma článku: 15.00 | Přečteno: 344 | Diskuse

Jiří Mitáček

I love Citroën, milý pane řediteli...

Když se podíváte do seznamu mých blogových článků, opakuje se tam několikrát značka auta z titulku. Proč zase? Snad už bylo varování dost. Pro nečtenáře mých předchozích podotýkám, že jde o automobilisty v Karlovarském kraji.

20.4.2017 v 12:35 | Karma článku: 16.38 | Přečteno: 570 | Diskuse

Markéta Wernerová

Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních pomůže i lázeňství

Potřebuje zdravotní sestra vysokou školu? Nikoliv nutně. Ale české zdravotnictví potřebuje zdravotní sestry a do budoucnosti se jejich počet musí zvyšovat.

19.4.2017 v 9:22 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 252 | Diskuse

Pavel Maršík

Můj druhý maraton se přiblížil

V roce 2015 jsem zdolal poprvé ve své kariéře maratonskou trať. Sedmého května se této výzvě postavím podruhé.

18.4.2017 v 9:49 | Karma článku: 5.63 | Přečteno: 123 | Diskuse
Počet článků 85 Celková karma 11.77 Průměrná čtenost 583

Jsem mámou tří už dospělých dětí. Ráda fotím, toulám se přírodou. Mou velkou zálibou je výtvarné umění. Zároveň se snažím chápat souvislosti, proč žijeme tak, jak žijeme. A co můžeme měnit. I proto píšu tady na blogu, abych spoluvytvářela svět dle svých představ.

Profesně působím ve veřejné správě.

Některé mé fotografie i obrazy najdete tady: najdisvoudusi.blog.cz

Na Fb píšu Proměňujeme Sudety.

Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.