Vlasta Fišrová

Deník jedné Vlasty ze severozápadu - část V.

19. 07. 2017 16:54:36
Proč se muži stávají alkoholiky? Nakolik žena tvoří muže? Sebevražedných atentátníků by nejspíš nebylo, kdyby ti muži měli ženu. A pak už na optimističtější notu. O krásném obrazu v modré a čápech na poli s balíky slámy.

18. července

Básník Petr. K. na můj vkus příliš pije. Žena mu nedává tolik lásky, kolik by chtěl. Ona by ale chtěla, aby míň pil. Vypadá to na začarovaný kruh. Čtu si jeho deník cestou domů autobusem. Když vystoupím, tak na lavičce bivakuje můj spolužák z gymplu Pavel H., dnes opilec a bezdomovec. Zkoušela jsem ho z toho před pár lety vytáhnout. I o Ježíšovi jsme si vyprávěli, tedy on vyprávěl, jak ho Ježíš spojil s jednou ženou, která měla byt a kreditní kartu. Jenže ta žena časem umřela a byt připadl někomu z rodiny. Náš na chvíli napravený hříšník se zas vrátil na ulici. A mě dnes nebaví dělat charitu. Když se tak povaluje na lavičce, zatímco já denně dojíždím do práce a musím něco dělat, abych měla domov. Na Ježíše nespoléhám.

Takže dnes milého vyvalujícího se muže na lavičce jen pozdravím a jdu si po svém. Mám v plánu koupit si nějaké oddychové čtení na dovolenou. Až se budu vyvalovat na pláži chomutovského Kamenčáku. A ještě nějaké ty hadérky, které mají ve slevě. No nekup to, když je to tak levné. Takhle my ženy vlastně udržujeme globální kapitalismus při životě. Dnes ani nemyslím na ty chuděry, které se v Asii krčí u šicích strojů a pracují za almužnu. Dnes jsem konzumentka.

Nezachráním ani bezdomovce ani ty vykořišťované švadleny. Svět už je takový.

Pouštím si Kryštofa, atentát v posteli.. jsme uvězněni v tělech jak kulky v revolverech...zas budem šťastni, tak prosím zhasni svět. S mým mužem se hezky pomilujeme a je nám fajn.

Večer se ale cítím vůči básníkovi poněkud provinile. Neměla bych projevit víc pochopení? Taky sleduju životní story již napraveného dřívějšího pijana Jana J. Chodí rád a bos, ale už ho bolí kolena, nezadržitelně stárne Umí o tom moc hezky psát. I o svých dřívějších láskách, jak se milovali na podlaze. Ten román si snad i koupím (má rozepsáno, zatím bloguje).

19. července

Ráno najdu na FB krásný obraz od Romana Křeliny, je to žena, která se dívá. Má krásné oči, pronikavé. Není ale spokojená s tím, co vidí. To představuje mojí současnou náladu, takže si dovolím zde sdílet. Romana se samozřejmě zeptám, souhlasí a chválí mé včera zveřejněné malby. Známe se už dlouho, přivedl mě k vystavování mých fotek i obrazů. Jednou mi dokonce půjčil klíče od kostela sv. Ignáce v Chomutově, abych si tu nainstalovala svou tvorbu. Tenhle projev důvěry si hýčkám dodnes. Byl to krásný moment, veliký starodávný klíč v rukou, odemykám mohutné dveře...

Na vernisáži mi tenkrát zazpíval alikvotní zpěv jeden vousatý muž, který vypadal jako potulující se světec. Pak se mu narodila dvojčata, oženil se a povoláním je ajťák. Dozvěděla jsem se opět z FB. Snad ten krásný alikvot zpívá aspoň občas, ve sboru.

Ráno v práci nečekaný telefonát. Volající čtenář mi dává tip do novin, jsou to dva čápi na poli s balíky slámy, prakticky ještě ve městě. Hezky poděkuji, objednávám hned auto a jedeme dělat investigativní reportáž. Pole najdu snadno a opravdu tu jsou. Blížím se opatrně mezi kapkami rosy, mám sice barevné šaty, žádný outdoor, a tak si mě ti čápi brzy všimnou. I tak udělám pár záběrů a mám zas hezký námět do dalších novin.

Když tu přichází mladá spisovatelka Michaela Š., která se svěřuje se záměrem napsat román o odsunu. Už se snad ani nedivím těm synchronicitám a dávám tipy na lidi - pamětníky. Minimálně jeden román už napsala, tak by to mohlo vyjít. Upozorňuji jí na sudetskou bibli - román Cejch od Zdeňka Šmída. Jsem zvědavá, jak to dopadne.

A zítra už mám dovolenou, takže i to vyvalování na pláži bude. Nebude to Egypt, nejezdím do rezervací pro turisty za plotem. Když už, tak nějaké volnější moře. Teď mi bude stačit náš Kamenčák. Je to blízko, přírodní voda, dá se tu válet v písku i na trávě a část areálu má ještě takový ten prvorepublikový ráz koupališť, které budovali místní okrašlovací spolky. Mám to tu ráda.

V průběhu několika jsem na Kamenčáku našla hned několik pokladů, podívejte.

Autor: Vlasta Fišrová | karma: 11.72 | přečteno: 259 ×
Poslední články autora