Deník jedné Vlasty ze severozápadu - část V.
18. července
Básník Petr. K. na můj vkus příliš pije. Žena mu nedává tolik lásky, kolik by chtěl. Ona by ale chtěla, aby míň pil. Vypadá to na začarovaný kruh. Čtu si jeho deník cestou domů autobusem. Když vystoupím, tak na lavičce bivakuje můj spolužák z gymplu Pavel H., dnes opilec a bezdomovec. Zkoušela jsem ho z toho před pár lety vytáhnout. I o Ježíšovi jsme si vyprávěli, tedy on vyprávěl, jak ho Ježíš spojil s jednou ženou, která měla byt a kreditní kartu. Jenže ta žena časem umřela a byt připadl někomu z rodiny. Náš na chvíli napravený hříšník se zas vrátil na ulici. A mě dnes nebaví dělat charitu. Když se tak povaluje na lavičce, zatímco já denně dojíždím do práce a musím něco dělat, abych měla domov. Na Ježíše nespoléhám.
Takže dnes milého vyvalujícího se muže na lavičce jen pozdravím a jdu si po svém. Mám v plánu koupit si nějaké oddychové čtení na dovolenou. Až se budu vyvalovat na pláži chomutovského Kamenčáku. A ještě nějaké ty hadérky, které mají ve slevě. No nekup to, když je to tak levné. Takhle my ženy vlastně udržujeme globální kapitalismus při životě. Dnes ani nemyslím na ty chuděry, které se v Asii krčí u šicích strojů a pracují za almužnu. Dnes jsem konzumentka.
Nezachráním ani bezdomovce ani ty vykořišťované švadleny. Svět už je takový.
Pouštím si Kryštofa, atentát v posteli.. jsme uvězněni v tělech jak kulky v revolverech...zas budem šťastni, tak prosím zhasni svět. S mým mužem se hezky pomilujeme a je nám fajn.
Večer se ale cítím vůči básníkovi poněkud provinile. Neměla bych projevit víc pochopení? Taky sleduju životní story již napraveného dřívějšího pijana Jana J. Chodí rád a bos, ale už ho bolí kolena, nezadržitelně stárne Umí o tom moc hezky psát. I o svých dřívějších láskách, jak se milovali na podlaze. Ten román si snad i koupím (má rozepsáno, zatím bloguje).
19. července
Ráno najdu na FB krásný obraz od Romana Křeliny, je to žena, která se dívá. Má krásné oči, pronikavé. Není ale spokojená s tím, co vidí. To představuje mojí současnou náladu, takže si dovolím zde sdílet. Romana se samozřejmě zeptám, souhlasí a chválí mé včera zveřejněné malby. Známe se už dlouho, přivedl mě k vystavování mých fotek i obrazů. Jednou mi dokonce půjčil klíče od kostela sv. Ignáce v Chomutově, abych si tu nainstalovala svou tvorbu. Tenhle projev důvěry si hýčkám dodnes. Byl to krásný moment, veliký starodávný klíč v rukou, odemykám mohutné dveře...
Na vernisáži mi tenkrát zazpíval alikvotní zpěv jeden vousatý muž, který vypadal jako potulující se světec. Pak se mu narodila dvojčata, oženil se a povoláním je ajťák. Dozvěděla jsem se opět z FB. Snad ten krásný alikvot zpívá aspoň občas, ve sboru.
Ráno v práci nečekaný telefonát. Volající čtenář mi dává tip do novin, jsou to dva čápi na poli s balíky slámy, prakticky ještě ve městě. Hezky poděkuji, objednávám hned auto a jedeme dělat investigativní reportáž. Pole najdu snadno a opravdu tu jsou. Blížím se opatrně mezi kapkami rosy, mám sice barevné šaty, žádný outdoor, a tak si mě ti čápi brzy všimnou. I tak udělám pár záběrů a mám zas hezký námět do dalších novin.
Když tu přichází mladá spisovatelka Michaela Š., která se svěřuje se záměrem napsat román o odsunu. Už se snad ani nedivím těm synchronicitám a dávám tipy na lidi - pamětníky. Minimálně jeden román už napsala, tak by to mohlo vyjít. Upozorňuji jí na sudetskou bibli - román Cejch od Zdeňka Šmída. Jsem zvědavá, jak to dopadne.
A zítra už mám dovolenou, takže i to vyvalování na pláži bude. Nebude to Egypt, nejezdím do rezervací pro turisty za plotem. Když už, tak nějaké volnější moře. Teď mi bude stačit náš Kamenčák. Je to blízko, přírodní voda, dá se tu válet v písku i na trávě a část areálu má ještě takový ten prvorepublikový ráz koupališť, které budovali místní okrašlovací spolky. Mám to tu ráda.
V průběhu několika jsem na Kamenčáku našla hned několik pokladů, podívejte.
Vlasta Fišrová
Novodobý alchymista, básník a tak trochu i šíbr
Zaujalo mě poutavé vyprávění o krásách přírody jednoho člověka putujícího krajinou. Natáčí se u toho na mobil na sociální síti a vše zčerstva sdílí svým přátelům a příznivcům. Tady už může posluchači zablikat červená kontrolka.
Vlasta Fišrová
Farář, psycholog či laskavý, moudrý, starší člověk?
V diskusi o významu církve v dnešních časech jsem tu dnes natrefila na zajímavou myšlenku. Týká se péče o člověka v obtížných situacích, kdo se může ujmout role utěšitele či přímo psychologa. Což u věřících zastávající faráři.
Vlasta Fišrová
Snílek Václav
Chytrý telefon mi krátce po svátku sv. Václava nabídl nový videoklip Václava Neckáře s písní Snílek. Zpěváku Václavovi a jeho hudebnímu týmu, který jej doprovází, se podařilo navázat na ojedinělou Půlnoční.
Vlasta Fišrová
Láska a inspirace namodro
Psala jsem tu ódu na Toyen a mé setkávání s nejlepšími českými malíři, nejen surrealisty, pokračuje dalšími zážitky. Obrazy nejen v originálech na zdech, ale i jako velké puzzle či pexeso, tak se dnes představuje umění.
Vlasta Fišrová
Člověka nepřebarvíš, jen se vybarví
Malířka Toyen byla fenomenální osobností, která dovedla přetavit své trauma v umění, ceněné dnes milióny při dražbách. Zemřela takřka v zapomnění a osaměle, přátelé odešli dřív. Surrealismus má ale stále co říct. Naše nevědomí.
Vlasta Fišrová
Stesky toužící koncesionářky
Dát si v neděli večer Kurz manželské touhy v podání veřejnoprávní televize, která nám i děkuje, že si tohle platíme, přiměje našince i k pokusu o ne zrovna vlídnou recenzi. Naštěstí vše zachraňuje všímavá autistka.
Vlasta Fišrová
Zahoďte ty berličky
Vyřkl na mou adresu jeden starší pán, kterého jsem míjela ještě s berlemi cestou ze zdravotního střediska. A já ty berle doma opravdu odložila. Krásný to pocit. Troufnout si jít zas jen po svých, po 73 dnech umělé opory.
Vlasta Fišrová
Bezdomovectví umí řešit ve Finsku, poučíme se tu?
Při studiu jsem se dostala k článku, který popisuje finský projekt Housing First. Účinný způsob, jak pomoci stovkám až tisícům bezdomovců. Mají to vyzkoušené. Své síly spojil stát, obce a neziskový sektor. A co je podstatou?
Vlasta Fišrová
O stařence, která tence plakala a hlasitě chrápala
Pět dní na chirurgii oblastní nemocnice, kde paní Jasmínová prožívá nejen svůj vlastní příběh, ale i osudy spolupacientů. Kde bolest střídá úleva a s ní přicházející naděje, že bude líp. O lidské sounáležitosti.
Vlasta Fišrová
Když se tvým ošetřujícím lékařem stane Dr. Hawkey Pierse alias Alan Alda
Noha nahoře, berle, bolest a obklady, i to k životu někdy patří. Jaké mi to přináší povyražení a zároveň poučení se dozvíte v mém desateru momentálního lazara. Dobrá nálada a snad i něco nadhledu doufám že nechybí.
Vlasta Fišrová
Bezdomovec je taky člověk, i když už se chová spíš jako zvíře
Ve městě na severu Čech, který je mým domovem, přibývá bezdomovců, kteří přežívají na lavičkách, rampách u vietnamských večerek či různých zákoutích na hromadách hadrů a starých matrací. Chodím pěšky, tak se mnohdy potkáváme.
Vlasta Fišrová
Komunita jako společenství lidí, které něco spojuje
Nás lidi dovedou spojit nejrůznější témata, ne vždy bychom se ale nazvali komunitou. Ta mívá jedno výrazné pojítko. Čím se tedy komunita liší od tlupy, spolku, party či klubu?
Vlasta Fišrová
Intimní identita iniciativní ireportérky
Aneb snaha o inteligentní introspekci a poté integraci pojmů z oblasti psychologie, aneb zkouška se blíží a biflování mě nebaví. Tak si to dejme třeba takto. S panem Piagetem, Eriksonem a Kohlbergem společně.
Vlasta Fišrová
Chtěli byste portrét od humanoidní robotické umělkyně?
Nadzvedla mě ze židle zpráva, že vznikl portrét anglické královny Alžběty II. a to z robotických rukou umělé inteligence, nazývané humanoidní robotickou umělkyní. Zhotovený portrét má fauvistické rysy. Bude královna poctěna?
Vlasta Fišrová
Miluju sobotní rána, kdy je tu klid a můžu psát
Kurz tvůrčího psaní už skončil, dobrá nálada naštěstí nikoliv. Ozývá se chuť pokoušet literární múzu, zvláště pak veselé historiky erotické. Nejdřív si dám kafíčko a domácí makovník s čokoládou, pak už se chopím pera klávesnice.
Vlasta Fišrová
Ahoj krásko, jak se dnes máš?
Napsal mi nějaký Roman Kantor, co má v ikonce roztomilého pejska, a na Fb zdi pár fotek z výletů. Tak jsem hned zrušila "přátelství", které trvalo sotva pár vteřin, neb tohle vypisování po netu s tajemným neznámým, není moje hobby
Vlasta Fišrová
Za čím vším najdeš úsměv Audrey Hepburn
Z velikánské tapety na zdi se na nás usmívá půvabná princezna, která jezdí na prázdniny do Říma nebo snídá u Tiffanyho, já přitom sedím či spíš ležím na podlném zubařském křesle, nebolí to, máme tu přeci včelku v podobě anestezie.
Vlasta Fišrová
Jak mi úkol do školy přinesl práci snů
Na pozici průvodkyně MŠ nastoupí od září žena, která patří k původním zakladatelům naší alternativní školy, napsal Radim a dodal: Vlasta miluje děti a ony jí, je kreativní, kvalifikovaná a má spoustu zkušeností.
Vlasta Fišrová
Halina na krovkách, vůbec si ale nezoufá
Přiznám se, že čtu i bulvár, neb se u toho bavím. Halinu Pawlovskou mám ráda za její styl humoru, i za to, jak nosí svá kila. A jsou tu další humoristé, nebo spíš nejsou? Humoru je ve veřejném prostoru málo. Ne že bych si zoufala.
Vlasta Fišrová
Jak jsem se probudila v roce 2037
Jednoho dne roku 2027 jsem se rozhodla zapojit se do výzkumu možností nového preparátu, který vyvinuly nejmodernější laboratoře v USA. Pilulku cestování časoprostorem totiž doporučoval i Elon Musk, známý to inovátor této doby.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 169
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 611x
Profesně působím ve školství, je mi blízká alternativa.
Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz