pan Jilek se zajimal take o pocitace a byl velice aktivni na portalu abclinuxu.

Tam je mozno se presvedcit, ze jeho obliba se drzela v uzkych mezich a jeho provokativni blogy a komentare casto koncily sporostou diskuzi. Jelikoz se tam nikdy nic nemazalo, tak se mohli diskuteri vyjadrit k osobe pana Jilka velice otevrene a ja ujistuji pritomne, ze to, co mu tam vmetli do tvare by si nikdo za ramecek nedal.

To jeho 'svatoreceni' zde mi prijde skutecne prehnane.

V mé vzpomínce se nedočtete, že byl snad dokonalý, takový není nikdo z nás. Mě osobně ale něco předal, tak tu o něm i osobně píšu. Vyrovnávajíc se se smrtí. Možná bychom se mohli všichni trochu zamyslet, jak na nás jednou bude vzpomínat naše okolí, nejen rodina, ale i třeba sousedi, spolupracovníci, či čtenáři našich blogů.či nějaká ta internetová komunita. Upřímně Vám, pane Karásku přeju, aby za Vás taky někdo uronil slzu, až odejdete. A to Vás vůbec neznám, ale prostě tak lidsky.

Nádherně o něm napsal Vážený a uznávaný bloger MUDr. Vodvářka z Darkovic.

https://vodvarka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=719797

Dílo se zaslouženě dostalo do výběru, kde sklidilo obrovský úspěch.

Jak říká níže bloger Jan šik: . "Hezkých a milých slov není nikdy dost. " o to jsem byl více překvapen, když pan Jílek v jedné z jeho mnoha diskuzí předpovídal Zemanovi brzkou smrt.

Jste hodná, že jste si vzpomněla.

Pěkný víkend všem.

Ano, to je velmi krásný epitaf. Jsem ráda, že tu jsou takoví lidé.

Děkuji Vám za článek. Hezkých a milých slov není nikdy dost. Ani pro lidi, kteří odešli. Krásný víkend paní Fišrová

Také děkuji, je to pro mě milé, mít tu tolik ohlasů v diskusi. To se mi běžně nestává. I když vlastně, jak jsem tak jednou zabrousila na politické téma... tomu se ale nechci věnovat, to byla jen taková momentální deziluze. Radši rozvíjím to optimističtější. A pak jsou učitá humanistická témata, najdu-li tedy nit, jak příběh představit.

Patřil k blogerům, které jsem si většinou přečetl, aspoň zpočátku. Ke konci se opakoval. Zaujalo mě, jak má vyztužené ego, pořád psal o sobě :-). Určitě zas přijde, inkarnuje se a bude třeba jungián.

Ego je důležité a mě to přijde poctivé psát sám o sobě. Sami sebe přeci jen nejlépe známe. Nebo si to aspoň myslíme. Určitý sebezpyt může být i užitečným vodítkem pro druhé lidi. A jaká bude další inkarnace tohoto člověka, to myslím není ještě jisté. Podle určité teorie, kterou můžeme přijmout za svou, se domluví se svými blízkými dušemi, až se tam vespolek nahoře všichni sejdou. A zhodnotí, jak se zhostili svého úkolu, a co je třeba dolaďovat. V jakém smyslu se dál vyvíjet.

Jan byl pozoruhodný člověk. Před mnoha a mnoha lety nepřímo zasáhl do mého života, aniž jsem to já nebo on sám tušili.

Čest jeho památce a Vám dík za vzpomínku

Vlasto, díky za ten článek Mám stále v hlavě, že napíšu něco podobného - na rozloučenou. Pan Jílek mi byl svými články také hodně blízký. Zemřel zrovna když jsme byli na Bajkale. Jednou jsem tam měla volnou chvilku a zašla na blog. Přečetla jsem si jeden jediný nadpis blogu p.Vodvářky "Zemřel Jan Jílek", víc jsem nemohla číst... Jo jo...

Ivo, to jste mi připomněla, to jeho jo jo, to jsem vlastně chtěla použít, ale pak na to zapomněla. Ale schválně jsem našla klip z jeho diskotéky.

Karma za velmi pěknou vzpomínku

Děkuji, pane Marku, četla jsem text od Vás, na jeho stránce a teď se podívala i tady, a snad se odvážím přečíst si i jeho dopis na rozloučenou. Pro ty, kteří nečetli Váš blog: https://trizuljak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=720011

Taky jsem ho čítával. - Děkuji za oznámení této smutné zprávy.

Věřím tomu, že nás teď slyší. A snad je spokojen.

Moc hezká vzpomínka na velkého člověka. Děkuji..

Také děkuji. Dozvěděla jsem se to díky jeho rodině, která spravuje jeho profil na Fb, a pak už jsem našla i články dvou jeho kolegů tady. Pobrečela si a pak mi přišla inspirace k psaní... máme tedy v rodině teď krásnou událost, narození druhé vnučky, tak jsem si i říkala, jak to jde ve vlnách, jeden umírá, druhý se rodí... života běh.