Pracuju jako nápověda v Činoherním klubu. Měla jsem tedy to štěstí, že jsem zažila Blanku a Standu Zindulku při zkoušení hry, Moje Strašidlo. Bylo to nejkouzelnější zkoušení, jaké jsem během svého skoro padesátiletého působení u divadla, zažila. A její obrazy?

Tak to mě těší. Mě paní Bohdanová dělala housku se šunkou, když jsme za ní přijeli, a moc se omlouvala, že nemohla na vernisáži osobně být, měla zrovna zdravotní problém.

Vlasti, děkuji Ti za krásné povídání i fotografie

Dík, Jani, přijeď se podívat osobně. Stojí to za to. Podrobnosti najdeš u mě na FB.

Už jsem se lekl, že se bude článek hrabat někde v minulosti.

A to je dobře že ne. Pěkně napsáno včetně fotografií. Karma

Díky, zmínila jsem ty starší známé, abych uvedla mladšího současníka.

Naivní umění je specifický fenomén, který mám docela rád.

Určitě mnohem raději než současné moderní výtvarné umění z tvůrčích dílen absolventů AVU či jiných uměleckých škol...

Karma

Velmi hezké, souhlas a existují další - pan Bucala - Jiří Lír a i Josef Hlinomaz - scénka z Dobrých rodáků, kde autenticky maluje v krčmě ... Po 1989 se objevi starožitník a říká mi - Kupte obraz, udělám vám cenu. Pověsíte na zeď - vytvoří estetičko a za 30 let, se nepostačíte divit. Nabízel Jana Zrzavého za srando - cca 30. tis. Kč. Já prachy neměl, stavěl jsem ... Měl pravdu, cosi bych pořídil, zase nic, už zase staví dcery ...

Od Pepíčka Hlinomaze mám jednu kresbičku pejska (hafana) s koníkem, kterou věnoval své neteři na rodinné zabíjačce. Jiřího Líra bych chtěl také, ale strašně málo se od něj něco vidí ke koupi.