Deník paní viewego Fišrové - část II.

13. 07. 2017 19:14:36
Spontánní nápad psát deník ve stylu populárního spisovatele mi přinesl nejen radost z tvůrčí práce, ale i nečekaný milý bonus. Ten se skrýval v pečlivě zalepeném balíčku s knihou Deník muže ve středních letech od Petra Kukala.

Balíček jsem s chutí rozbalila a cestou z práce se do knížky hned začetla. Některé pasáže jsem pak předčítala mému muži. A rozhodla se to taky zkusit, celý rok psát zajímavosti z mého profesního i osobního života. Drobné příhody a poznatky, které stojí za zaznamenání. Nakonec kdo ví, jak se bude příběh vyvíjet? Co je důležité dnes a co bude zítra? Připadá mi to svým způsobem dobrodružné.

11. července

V pracovní mailové poště jsem našla tiskovou zprávu o tom, že film Krajina mého srdce kameramana Jaromíra Malého bude promítán i v dalších městech, a taky jej pošlou na jeden festival. Ten film mě dojal až k slzám. Nejen poetičností filmařského vyprávění, což je mi velmi blízké z fotografování zrcadlovkou, ale i známými motivy, které ráda ukazuji lidem, kteří k nám na sever přijíždějí. Je to socha Dech anděla od Jitky Kůsové Valevské, Klášterecká Moudrá od Karla Melouna a věže kostela Panny Marie Utěšitelky. Osobně jsem k těmto místům onoho filmaře dovedla, když před dvěma lety dělal přípravu na natáčení. Vyprávěla jsem mu legendu o zázračnosti zdejší mariánské sochy, provázela ho parkem i v těch nejromantičtějších místech, na strmých skalách nad řekou, a povídala a povídala a on poslouchal. A pak to natočil. Dojatý byl na premiéře i on.

12. července

Hned ráno upravuji text o Jitčině práci na sympózích, vytesala z mramoru Archetyp ženy, nádherná práce. Na dalším sympóziu vytvoří Pannu Marii jako matku. Jsem ráda, že o tom můžu psát. Do titulku dávám přirovnání k Michelangelovi a až tak nepřeháním.

Zároveň jsem přestala s psaním článku na téma "Žena světice, žena bestie," protože ten mladý malíř s blankytnýma očima, který u nás vystavuje, mluví na můj vkus v příliš vzletných ezoterických větách. Říkám si, že možná žije v takové hezké růžové bublině "všejednoty a lásky." Svět je ale drsnější, neidealizujme si jej tolik. Ještě to nechám vše uzrát. Uvidím později.

Venku prší, pršelo i včera. Ten déšť není zlatý jako na obraze od Vladimíra, a ani já nemám nohy od sebe. Mám je hezky složené pod pracovním stolem, občas s nimi zahýbu, ať si zas nepřivodím zánět žil. Nic ale nebrání tomu zveřejnit malířovo obraz Danae a zlatý déšť, který tu máme vystavený. I když skutečný déšť snad ani žádnou barvu nemá. Zato je moc důležitý, bez vody bychom nebyli. Poslouchám rytmické zvuky, které vydávají proudy padající vody z nebe.

Už jsem doma z práce, tak si můžu nalít i sklenku kvalitního veltlínského zeleného. Dnes asi nejsem tak vtipná jako předevčírem, ale třeba laskavého čtenáře ještě nenudím.

Jdu odepsat panu Kukalovi, poděkovat za zážitek, který už teď mám z jeho knihy. Vyznává v ní lásku ke své ženě. Masíruje jí nohy a obdivuje její křivky. To můj muž dělá také. Deník Petra Kukala je mi lidsky bližší než ten Vieweghův. Petr Kukal mě navíc před časem hodně inspiroval svým psaním tvítů na Ministerstvu kultury. Básník ve službách úřadu. Mám to podobně.

Důležitým inspirativním mužem - tentokrát mého mládí - byl malíř Kamil Sopko. Dnes se z úst jedné povídavé paní dozvídám, že je těžce nemocný. Na oplátku té paní povím, na jakou nemoc nedávno odešla na věčnost místní dlouholetá novinářka Marie M. Tu znala také. Vyprávíme si historky z jejich lepších časů. Marii jsem už obrečela.

Můj muž si na fejsbuku píše se dvěma ženami zároveň. Má tendenci mi vysvětlovat, že je to o fotkách, které jim dělal, že neflirtuje. Směju se tomu. Tohle asi běžný čtenář nepochopí. Prostě jsme si kvit.

Vláďa D. mi poslal fotku, jak dojel na kole k prameni řeky Ohře. Ten se nachází v Německu a ještě asi tak před rokem byl najednou vyschlý. Snížila se hladina spodní vody. Teď už pramen vodu zas má.

13. července

Cestu autobusem si krátím čtením Kukalova deníku. Nacházím tu pasáže jak vystřižené z našeho manželství. A pak myšlenky, které se mi též víří hlavou, jen jsem jim zatím nedala pevný tvar:

Do redakce v práci přijíždí půvabná Lada se svou asistentkou. Lada je mladá úspěšná žena, která se profesně pohybuje v oblasti česko-německých vztahů. Zařídila vydání knihy povídek, v níž jsou díky naší spolupráci zastoupeni i dva zdejší autoři, Renata Šindelářová a Luděk Kubát. Pan Kubát dnes dostává od Lady volné výtisky, píše mi věnování. A už mám zas co číst, Stíny nad Krušnými horami. Do hor ráda jezdím pro ten klid a zvláštní mysterium.

Moc se mi líbilo ztvárnění ducha hor v česko-německém filmu Schmitke. Ten duch je ženský, říká se jí Marcebila. Rád o ní vypráví fotograf, filmař a propagátor hor Petr Mikšíček. Četla jsem scénář možného filmu, doufám, že nezapadne. Je to originální téma, málo známé. U nás v Sudetech.

A už jsme zase u ženy. V regionálním týdeníku ořízli fotografii, kterou jsem jim poslala, a naštěstí tak zvýraznili právě onen ženský prvek. Symbolickou postavu z obrazu Vladimíra K. Co o ní víme? O té ženě? Na obraze má zlaté srdce.

Telefonát od mé 81leté mámy je tentokrát smířlivější, posílám k ní na výpomoc na střídačku naše dospělé děti. Večer už nemám dost energie, abych gruntovala její byt a dělala jí společnost. Občas si čas na to ale najít musím. A zajít za tátou se čtivem a novými historkami.

Začíná zas svítit slunce, jdu ven fotografovat místo, kde ve středověku bývala jedna z bran opevnění města. Dnes tam kvetou růže.

Na novinkách teď čtu, jak jeden statečný traktorista zachránil ženu - řidičku havarovaného auta - před uhořením. Minutu před tím, než auto vybouchlo.

pokračování příště

Autor: Vlasta Fišrová | čtvrtek 13.7.2017 19:14 | karma článku: 10.51 | přečteno: 296x

Další články blogera

Vlasta Fišrová

Novodobý alchymista, básník a tak trochu i šíbr

Zaujalo mě poutavé vyprávění o krásách přírody jednoho člověka putujícího krajinou. Natáčí se u toho na mobil na sociální síti a vše zčerstva sdílí svým přátelům a příznivcům. Tady už může posluchači zablikat červená kontrolka.

8.10.2023 v 14:31 | Karma článku: 6.82 | Přečteno: 178 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Farář, psycholog či laskavý, moudrý, starší člověk?

V diskusi o významu církve v dnešních časech jsem tu dnes natrefila na zajímavou myšlenku. Týká se péče o člověka v obtížných situacích, kdo se může ujmout role utěšitele či přímo psychologa. Což u věřících zastávající faráři.

6.10.2023 v 9:44 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 226 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Snílek Václav

Chytrý telefon mi krátce po svátku sv. Václava nabídl nový videoklip Václava Neckáře s písní Snílek. Zpěváku Václavovi a jeho hudebnímu týmu, který jej doprovází, se podařilo navázat na ojedinělou Půlnoční.

30.9.2023 v 19:38 | Karma článku: 10.11 | Přečteno: 198 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Láska a inspirace namodro

Psala jsem tu ódu na Toyen a mé setkávání s nejlepšími českými malíři, nejen surrealisty, pokračuje dalšími zážitky. Obrazy nejen v originálech na zdech, ale i jako velké puzzle či pexeso, tak se dnes představuje umění.

29.9.2023 v 21:29 | Karma článku: 5.59 | Přečteno: 120 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 10.97 | Přečteno: 177 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 11.45 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.32 | Přečteno: 463 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 295 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 169 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 595

Jsem mámou tří už dospělých dětí. Ráda fotím, toulám se přírodou. Mou velkou zálibou je výtvarné umění. Zároveň se snažím chápat souvislosti, proč žijeme tak, jak žijeme. A co můžeme měnit. I proto píšu tady na blogu, abych spoluvytvářela svět dle svých představ.

Profesně působím ve školství, je mi blízká alternativa.

Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...