Může se kriminální děj z románu promítnout do reality?
Pro účely tohoto vyprávění se pokusím zamyslet nad souvztažností dějů, které sice logicky souviset asi nemůžou, ale i tak se dějí. V mé vlastní realitě. Například se objeví člověk, který mě upozorní na jednu detektivku. Její děj se odehrává přímo v místech, kde pracovně působím. Jsem tedy zvědavá, jak místní autor pojal onen příběh, a protože v našem regionu je třeba podporovat vztah k místu, kde žijeme (bývalé Sudety), tak dělám knížce s názvem Stvůry od Luďka Kubáta i propagaci.
Když knížku čtu, tak se ocitám na místě bývalého poplužního dvora v Šumné, což je zaniklá obec. O zaniklých obcích zrovna připravuji výstavu, a mrzí mě, že to místo vypadá jak krátce na konci 2. světové války. Když se reálně píše r. 2016. V detektivce se tu odehraje vražda, což se reálně též ve středověku stalo. Třeba je to místo svým způsobem "zakleté".
Děj románu se přemisťuje o pár kilometrů dál k Mikulovické lípě. Bývala zde obec Mikulovice, která byla zlikvidována kvůli plánované výstavbě odkaliště pro elektrárny. Po letech, kdy bylo vše zbouráno, i sousední Vernéřov a Pavlov, je rozhodnuto, že popílkoviště není třeba stavět. Změní se politický režim i technologie, popílek už bude využíván v rámci odsíření.
U Mikulovické lípy, která je památným stromem, udržuje jeden místní kapličku. Je krásně bíle omítnutá, nechybí svatý obrázek a kytička. I když jsme v kraji převážně ateistů. O tom člověku píšu do novin. Stojí tu i kostel sv. Mikuláše, i když není zrovna v ideálním stavu. Žádný z domů však nezůstal, bývalé hospodářské usedlosti zarůstají náletovými dřevinami.
Pravidelně se dívám na krimi seriál Rapl, líbí se mi ti tvrdí chlapi, vyšetřovatelé. Když tu najednou v mé vlastní realitě vstoupí do dveří místa, kde pracuji, dva opravdoví kriminalisté. Pátrají po okolnostech jednoho případu. Přijeli až z krajského města, takže to bude něco vážného. Neřeknou co, ale zhruba se dovtípím. Řeknu, co vím, abych napomohla vyřešení toho případu. Pak se s tím musím i vyrovnat, co se stalo.
Pomůže mi v tom i další román, tentokrát od Martiny Doležalové, která se v našem městě narodila. Nabídne mi jej paní z knihkupectví, která ví, že se zajímám o místní dění. V románu je hlavní hrdinkou dívka, která se potká s vrahem ve chvíli, kdy dotyčný má být osudově za tento čin potrestán. Ona zde funguje jako takový katalyzátor. Není jí z toho dobře, ale naštěstí má po boku muže, který jí drží u země. Jako já mám manžela. I nějaký ten další rytíř se na scéně občas objeví, tak se většinou ani nebojím.
Kriminalisté jsou muži na svém místě, mám z nich respekt, a samozřejmě nikde nebudu vykládat žádné podrobnosti. Stejně mi toho moc neřekli, přesně jako ve filmu, říct minimum, a zjistit maximum. Pro vyřešení případu.
Dnes mám zrovna volno z práce a tak si snad i troufnu takto zveřejnit. Odehrálo se totiž ještě něco, co si tak trochu hýčkám, jako takové "magické vysvětlení". To už svěřím jen těm, kterých se týká. Život opravdu přináší zajímavé situace.
Vlasta Fišrová
Novodobý alchymista, básník a tak trochu i šíbr
Zaujalo mě poutavé vyprávění o krásách přírody jednoho člověka putujícího krajinou. Natáčí se u toho na mobil na sociální síti a vše zčerstva sdílí svým přátelům a příznivcům. Tady už může posluchači zablikat červená kontrolka.
Vlasta Fišrová
Farář, psycholog či laskavý, moudrý, starší člověk?
V diskusi o významu církve v dnešních časech jsem tu dnes natrefila na zajímavou myšlenku. Týká se péče o člověka v obtížných situacích, kdo se může ujmout role utěšitele či přímo psychologa. Což u věřících zastávající faráři.
Vlasta Fišrová
Snílek Václav
Chytrý telefon mi krátce po svátku sv. Václava nabídl nový videoklip Václava Neckáře s písní Snílek. Zpěváku Václavovi a jeho hudebnímu týmu, který jej doprovází, se podařilo navázat na ojedinělou Půlnoční.
Vlasta Fišrová
Láska a inspirace namodro
Psala jsem tu ódu na Toyen a mé setkávání s nejlepšími českými malíři, nejen surrealisty, pokračuje dalšími zážitky. Obrazy nejen v originálech na zdech, ale i jako velké puzzle či pexeso, tak se dnes představuje umění.
Vlasta Fišrová
Člověka nepřebarvíš, jen se vybarví
Malířka Toyen byla fenomenální osobností, která dovedla přetavit své trauma v umění, ceněné dnes milióny při dražbách. Zemřela takřka v zapomnění a osaměle, přátelé odešli dřív. Surrealismus má ale stále co říct. Naše nevědomí.
Vlasta Fišrová
Stesky toužící koncesionářky
Dát si v neděli večer Kurz manželské touhy v podání veřejnoprávní televize, která nám i děkuje, že si tohle platíme, přiměje našince i k pokusu o ne zrovna vlídnou recenzi. Naštěstí vše zachraňuje všímavá autistka.
Vlasta Fišrová
Zahoďte ty berličky
Vyřkl na mou adresu jeden starší pán, kterého jsem míjela ještě s berlemi cestou ze zdravotního střediska. A já ty berle doma opravdu odložila. Krásný to pocit. Troufnout si jít zas jen po svých, po 73 dnech umělé opory.
Vlasta Fišrová
Bezdomovectví umí řešit ve Finsku, poučíme se tu?
Při studiu jsem se dostala k článku, který popisuje finský projekt Housing First. Účinný způsob, jak pomoci stovkám až tisícům bezdomovců. Mají to vyzkoušené. Své síly spojil stát, obce a neziskový sektor. A co je podstatou?
Vlasta Fišrová
O stařence, která tence plakala a hlasitě chrápala
Pět dní na chirurgii oblastní nemocnice, kde paní Jasmínová prožívá nejen svůj vlastní příběh, ale i osudy spolupacientů. Kde bolest střídá úleva a s ní přicházející naděje, že bude líp. O lidské sounáležitosti.
Vlasta Fišrová
Když se tvým ošetřujícím lékařem stane Dr. Hawkey Pierse alias Alan Alda
Noha nahoře, berle, bolest a obklady, i to k životu někdy patří. Jaké mi to přináší povyražení a zároveň poučení se dozvíte v mém desateru momentálního lazara. Dobrá nálada a snad i něco nadhledu doufám že nechybí.
Vlasta Fišrová
Bezdomovec je taky člověk, i když už se chová spíš jako zvíře
Ve městě na severu Čech, který je mým domovem, přibývá bezdomovců, kteří přežívají na lavičkách, rampách u vietnamských večerek či různých zákoutích na hromadách hadrů a starých matrací. Chodím pěšky, tak se mnohdy potkáváme.
Vlasta Fišrová
Komunita jako společenství lidí, které něco spojuje
Nás lidi dovedou spojit nejrůznější témata, ne vždy bychom se ale nazvali komunitou. Ta mívá jedno výrazné pojítko. Čím se tedy komunita liší od tlupy, spolku, party či klubu?
Vlasta Fišrová
Intimní identita iniciativní ireportérky
Aneb snaha o inteligentní introspekci a poté integraci pojmů z oblasti psychologie, aneb zkouška se blíží a biflování mě nebaví. Tak si to dejme třeba takto. S panem Piagetem, Eriksonem a Kohlbergem společně.
Vlasta Fišrová
Chtěli byste portrét od humanoidní robotické umělkyně?
Nadzvedla mě ze židle zpráva, že vznikl portrét anglické královny Alžběty II. a to z robotických rukou umělé inteligence, nazývané humanoidní robotickou umělkyní. Zhotovený portrét má fauvistické rysy. Bude královna poctěna?
Vlasta Fišrová
Miluju sobotní rána, kdy je tu klid a můžu psát
Kurz tvůrčího psaní už skončil, dobrá nálada naštěstí nikoliv. Ozývá se chuť pokoušet literární múzu, zvláště pak veselé historiky erotické. Nejdřív si dám kafíčko a domácí makovník s čokoládou, pak už se chopím pera klávesnice.
Vlasta Fišrová
Ahoj krásko, jak se dnes máš?
Napsal mi nějaký Roman Kantor, co má v ikonce roztomilého pejska, a na Fb zdi pár fotek z výletů. Tak jsem hned zrušila "přátelství", které trvalo sotva pár vteřin, neb tohle vypisování po netu s tajemným neznámým, není moje hobby
Vlasta Fišrová
Za čím vším najdeš úsměv Audrey Hepburn
Z velikánské tapety na zdi se na nás usmívá půvabná princezna, která jezdí na prázdniny do Říma nebo snídá u Tiffanyho, já přitom sedím či spíš ležím na podlném zubařském křesle, nebolí to, máme tu přeci včelku v podobě anestezie.
Vlasta Fišrová
Jak mi úkol do školy přinesl práci snů
Na pozici průvodkyně MŠ nastoupí od září žena, která patří k původním zakladatelům naší alternativní školy, napsal Radim a dodal: Vlasta miluje děti a ony jí, je kreativní, kvalifikovaná a má spoustu zkušeností.
Vlasta Fišrová
Halina na krovkách, vůbec si ale nezoufá
Přiznám se, že čtu i bulvár, neb se u toho bavím. Halinu Pawlovskou mám ráda za její styl humoru, i za to, jak nosí svá kila. A jsou tu další humoristé, nebo spíš nejsou? Humoru je ve veřejném prostoru málo. Ne že bych si zoufala.
Vlasta Fišrová
Jak jsem se probudila v roce 2037
Jednoho dne roku 2027 jsem se rozhodla zapojit se do výzkumu možností nového preparátu, který vyvinuly nejmodernější laboratoře v USA. Pilulku cestování časoprostorem totiž doporučoval i Elon Musk, známý to inovátor této doby.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 169
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 611x
Profesně působím ve školství, je mi blízká alternativa.
Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz