Zahoďte ty berličky
Aneb když zdraví zahapruje, jak je pro nás důležitá každá - i drobná změna k lepšímu. A tohle je změna veliká, prostě nechat ty studené hliníkové tyče opřené o zeď a vykročit po svých vlastních chodidlech. Nemůžu se toho nabažit, samozřejmě to ještě bolí, ale to k tomu patří.
A už cesta tam, na rehabilitaci, nevěděla jsem, co se mnou budou dělat, a bylo to tak příjemné ošetření, hlavně promasírování ztuhlé nohy. Jsem totiž po operaci nártu, mám v sobě něco železa. A přeci se můžu hýbat, šrouby drží tam, kde mají, teď už jen nohu rozcvičovat.
A té ochoty kolemjdoucích, které se mi dostalo... jedna starší paní mi podržela dveře, další se nabídla, že mi jednu berli vezme, když viděla, jak se pomalu sunu po schodech. Potěšila mě tato solidarita.
A pak ten pán, co povídal, ať berle odhodím... tak povídám, že je ještě potřebuju, ale že třeba už brzy... a jak mě tak hezky ti lidé namotivovali, tak jsem krok do samostatné chůze opravdu učinila.
Píšu to tady jak do svého deníčku, protože nejlépe mi jde psát vlastní příběhy, a tento je plný poučení. Třeba: nedělej, děvče, na co nestačíš, naopak se věnuj tomu, co je tvým hlavním úkolem. Třeba pokračovat ve studiu, věnovat se rodině, přátelům, sama sobě, svým koníčkům. To vše mi teď neschopenka umožňuje.
Takže díky za náš sociální stát, nežijeme si tu fakt špatně, a z práce mě snad taky nevyhodí, však i dělám něco z domova, když to jde. Taky jsem se před pár dny vypravila (manžel mě dovezl) k vývěsce u Severky. To je nákupní středisko ještě z dob socialismu na sídlišti v Chomutově, kde jsem vyrůstala. Před časem jsem se tohoto místa ujala, a vystavuji zde různé výtvarné práce, své nebo dětí ze školky, s očekáváním, co na to vandalové, jak dlouho nechají být. Vývěska už totiž nemá ochranné sklo či zámek a ani je nepotřebuje, malované papíry tu bez úhony vydrží i několik měsíců. A zkrášlují veřejný prostor. Možné lépe než některé moderní umění.
Díky této dobrovolnické aktivitě jsem získala nečekané bonusy, nejen obdivné palce na sociální sítích, kde o tom píšu, abych uváděla příklad, že my ve městech nemusíme být lhostejní vůči nekalostem ve veřejném prostoru. Využívám aktivitu i jako příklad při dálkovém studiu na UJEP, a hlavně se v mém životě díky tomu objevily kamarádky, o kterých jsem dlouho nevěděla. Začaly mi sem dávat taky své obrázky či malované kameny.
Na dálku se mi povedlo udělat i zápočet z výtvarky, a ještě pořádný kus práce mě čeká. Tak v dobré náladě dávám toto psaní do éteru, když už tady sdílíme všelicos ze svých životů. Zajímat se hlavně o kvalitu vlastního života než o celosvětové problémy mi přijde jaksi účinnější, už to nevidím jako něco sobeckého, naopak. Když jsem silná a v dobé náladě, tak leccos zmůžu. Ve svém životě, v rodině, zaměstnání a pak třeba i ve veřejném životě.
Štastný to nový rok, konstatuji. :-)
Vlasta Fišrová
Novodobý alchymista, básník a tak trochu i šíbr
Zaujalo mě poutavé vyprávění o krásách přírody jednoho člověka putujícího krajinou. Natáčí se u toho na mobil na sociální síti a vše zčerstva sdílí svým přátelům a příznivcům. Tady už může posluchači zablikat červená kontrolka.
Vlasta Fišrová
Farář, psycholog či laskavý, moudrý, starší člověk?
V diskusi o významu církve v dnešních časech jsem tu dnes natrefila na zajímavou myšlenku. Týká se péče o člověka v obtížných situacích, kdo se může ujmout role utěšitele či přímo psychologa. Což u věřících zastávající faráři.
Vlasta Fišrová
Snílek Václav
Chytrý telefon mi krátce po svátku sv. Václava nabídl nový videoklip Václava Neckáře s písní Snílek. Zpěváku Václavovi a jeho hudebnímu týmu, který jej doprovází, se podařilo navázat na ojedinělou Půlnoční.
Vlasta Fišrová
Láska a inspirace namodro
Psala jsem tu ódu na Toyen a mé setkávání s nejlepšími českými malíři, nejen surrealisty, pokračuje dalšími zážitky. Obrazy nejen v originálech na zdech, ale i jako velké puzzle či pexeso, tak se dnes představuje umění.
Vlasta Fišrová
Člověka nepřebarvíš, jen se vybarví
Malířka Toyen byla fenomenální osobností, která dovedla přetavit své trauma v umění, ceněné dnes milióny při dražbách. Zemřela takřka v zapomnění a osaměle, přátelé odešli dřív. Surrealismus má ale stále co říct. Naše nevědomí.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Charkovská oblast evakuovala deset tisíc lidí. Situace je kritická, míní expert
Sledujeme online Ukrajina od zahájení ruského pozemního útoku v Charkovské oblasti v minulém týdnu evakuovala už...
Kurátor: Ruská agrese mění pohled na umění socialismu, ničit by se ale nemělo
Vedení Prahy řeší budoucnost nápisu „Moskva-Praha“ ve stanici metra Anděl. Ten je podle petice na...
Konec vechtrů v Čechách. Poslední závory na kliku brzy obslouží počítač
Premium Závorář. Kdysi nejčastější profese na železnici je dnes doslova na vymření. Zbývají na posledních...
Oslavili nejdéle trvající manželství v Německu, dohromady jim je 200 let
Manželský pár ze západního Německa oslavil 80. výročí svatby. Stal se tak nejdéle sezdaným párem v...
- Počet článků 169
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 611x
Profesně působím ve školství, je mi blízká alternativa.
Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz