Magický realismus mi zachutnal už v dětství. V pohádkách, mýtech, tajemných příbězích... žili jsme v tom snad všichni, a pak ke své škodě jsme ono tajemno opustili, vedeni výchovou k tzv. povinnostem. K prožívání mystických příběhů se ale můžeme klidně vracet, vpustit mystično do života je snadné. Mluvím tu tedy ze své zkušenosti, možná my ženy, podstatou čarodějky, to máme snazší. A jak to mají muži? Bezejmenný poutník k tomu říká:
"Žijeme ve světě vědomostí. Každý den se topíme v záplavě nových informací a vlastně jsme po nich i hladoví. Zvykli jsme si vědět, co se děje všude kolem nás, chceme mít co nejpřesnější předpověď počasí. Stinnou stránkou tohoto druhu vědění je ztráta uvolnění a překvapení vznikající z mysli "nevím".
Jako obvykle zaujmi pohodlnou pozici a chvilku zhluboka a pomalu dýchej. Zavři oči a zkus se naladit na to, jaké je to na okamžik pustit vše co víš, vše určité a nachystané. Zanořuj se do pole prázdnoty, nevědění a vlastně i nejistoty, co se bude v dalších okamžicích dít.
Svým dechem v sobě vytvářej a rozšiřuj prostor pro něco nového, co může tak do tvého života přijít.
Pouštěj na chvíli všechny poučky a pravidla a otevírej se tomu, že můžeš zkusit udělat něco jinak, můžeš mít novou a vlastní zkušenost.
Když v sobě vytvoříš prostor pro neznámo, ono přijde, obohatí tě a vrátí ti jiskru do života."
Osvědčuje se mi poslouchat svou intuici. Ten vnitřní hlas, který napoví: "měla by si jít tam...", tak jdu a zažívám až neskutečné. Třeba se otevřu příběhu z dávného Egypta. V něm se současná dívka promění v královnu Nefertiti, která se zamiluje do Amenhotepa, zvaného poté Achnatonem. Příběh v sobě zahrnuje přesuny v čase, podivuhodné situace, které se možná staly...stejně je za vším důležitým láska. Nejmocnější síla ve vesmíru. Otevři se lásce a zažiješ blaženost. Více slov netřeba.