Žítkovské bohyně v nás
Ta žena se narodila před začátkem 2. světové války. Jako dívka unikla smrti díky zvláštní "náhodě". Nacisti ve vesnici, kde žila s rodinou, zapálili dvě dřevěné kůlny, v nichž se před nimi vesničané schovávali. Třetí kůlnu, kde byla právě tato žena, ale z rozhodnutí velícího důstojníka už nechali být. Dívka tak spolu s rodinou přežila válku a další nelehké časy jí čekaly v poválečné době, kdy komunisti bojovali proti kulakům. Otce dívky poslali do vězení. Ona za ním chodila přes les a jednou při této cestě uslyšela vytí vlků. Byli už blízko a nejpíš byli i hladoví. Dívka se schoulila do klubíčka a začala se modlit. Vlk přišel až k ní a světe div se, počůral jí. Pak přišli i další vlci a ti učinili to samé.
Tento příběh vyprávěla ona žena své vnučce, když sedávali na peci v rodné chalupě. Babička sbírala léčivé rostliny, věštila z karet a měla ikonostas. Přesné znění modlitby, která jí nejspíš zachránila před vlky, už její vnučka nezná, babička mívala sešit se svými texty, ale ten se ztratil. Neztratily se ale příběhy, máme dar vyprávění. Říkám té ženě, ať si uvědomí své geny, to dědictví, které po babičce má. Že to je dědictví, ve kterém se snoubí dávné "pohanské" zvyky a moudrost s pozdějším křesťanstvím.
Žena je věřící po současném způsobu, moc hezky se nám spolu povídá. Nemám problém snad s žádným typem víry, spíš pozoruji, jak lidé svou víru projevují a praktikují v životě. A jak se jim daří více či méně. Mluvíme i o jiných jevech, kdy se projevují přírodní síly nám neznámé, ale přesto existující. Vzácná to chvíle souznění, i když vlastně se mi to děje dost často, že nacházím lidi vnímavé k věcem "mezi nebem a zemí". Asi jak se říká, vrána k vráně sedá.
Též vlky potkávám nějak často. Nejdřív jen vlka ve výběhu chomutovského zooparku, kde se nedávno ten už starší jedinec chytit do elektrického ohradníku, který má chránit nerozumné lidi, aby nestrkali ruce do jeho tlamy. Vlk se do ohradníku zamotal a bez pomoci lidí, pouhých návštěvníků zoo, by dostával elektrické rány ještě dlouho. Smutný to případ z nedávné doby. Pár dní předtím jsem ale viděla vlka ve volné přírodě, ne tedy přímo, vlk je v přírodě velmi plachý, člověku se zdaleka vyhne. Takže jen na fotografii z fotopasti. O stopařce vlků jsem tu psala nedávno.
Pak jsem šla se známými na přírodovědnou procházku na okraj Doupovských hor, kde jsem se v jedné obci potkala s chovatelkou jak československého vlčáka, tak i pravých vlků až z Kanady. A dnes jsem opět vlčáky viděla, tentokrát na akci Běh pro útulek v kláštereckém zámeckém parku. Tak mi to nedalo a pořídila jsem si s tím krásným zvířetem aspoň selfie. A podrbala ho za ušima.
Některá ze čtenářek by mi mohla poradit knihu Žena, která běhala s vlky. Ještě jsem jí nečetla, znám jen některé úryvky. Pro některé ženy je prý doslova biblí, pojednává o archetypech divoké ženy. O naší vnitřní svobodě.
Je toho ještě hodně, co bych ráda poznala a dozvěděla se. Zdědila jsem nedávno záhadologickou knihovnu jedné rodiny, průběžně si v ní pročítám. Mnohdy mi tedy stačí "jen být". A někdy zas ráda píšu a dělím se o své myšlenky a postřehy ze života. Právě ženské téma, ne však pojímané nějak feministicky, spíš ve smyslu hlubinné psychologie, mě baví.
Onehdy na návštěvě u sochaře, kováře a restaurátora Karla Melouna, který se hrdě hlásí ke Keltům, usedám na trůn z kamenů v kruhu připomínajícím Stonehenge. Dávné kultury jsou se svými artefakty stále s námi, mnohé se spíš domýšlíme, ale nějak to cítíme, že toho hodně znali a uměli. Naši předci, z jejichž vědomostí a zkušeností můžeme stále vycházet. A co vše máme v genech? I když žijeme v tzv. moderní době. Sbíráme kameny, zkoumáme, co se v nich skrývá po rozlomení. Vidíte ten motiv?
O síle kamenů snad zas někdy příště. Ženské téma jsem rozvíjela i v těchto článcích:
Jak jsme obědvali s Pannou Marií u Guadalupe
Vlasta Fišrová
Novodobý alchymista, básník a tak trochu i šíbr
Zaujalo mě poutavé vyprávění o krásách přírody jednoho člověka putujícího krajinou. Natáčí se u toho na mobil na sociální síti a vše zčerstva sdílí svým přátelům a příznivcům. Tady už může posluchači zablikat červená kontrolka.
Vlasta Fišrová
Farář, psycholog či laskavý, moudrý, starší člověk?
V diskusi o významu církve v dnešních časech jsem tu dnes natrefila na zajímavou myšlenku. Týká se péče o člověka v obtížných situacích, kdo se může ujmout role utěšitele či přímo psychologa. Což u věřících zastávající faráři.
Vlasta Fišrová
Snílek Václav
Chytrý telefon mi krátce po svátku sv. Václava nabídl nový videoklip Václava Neckáře s písní Snílek. Zpěváku Václavovi a jeho hudebnímu týmu, který jej doprovází, se podařilo navázat na ojedinělou Půlnoční.
Vlasta Fišrová
Láska a inspirace namodro
Psala jsem tu ódu na Toyen a mé setkávání s nejlepšími českými malíři, nejen surrealisty, pokračuje dalšími zážitky. Obrazy nejen v originálech na zdech, ale i jako velké puzzle či pexeso, tak se dnes představuje umění.
Vlasta Fišrová
Člověka nepřebarvíš, jen se vybarví
Malířka Toyen byla fenomenální osobností, která dovedla přetavit své trauma v umění, ceněné dnes milióny při dražbách. Zemřela takřka v zapomnění a osaměle, přátelé odešli dřív. Surrealismus má ale stále co říct. Naše nevědomí.
Vlasta Fišrová
Stesky toužící koncesionářky
Dát si v neděli večer Kurz manželské touhy v podání veřejnoprávní televize, která nám i děkuje, že si tohle platíme, přiměje našince i k pokusu o ne zrovna vlídnou recenzi. Naštěstí vše zachraňuje všímavá autistka.
Vlasta Fišrová
Zahoďte ty berličky
Vyřkl na mou adresu jeden starší pán, kterého jsem míjela ještě s berlemi cestou ze zdravotního střediska. A já ty berle doma opravdu odložila. Krásný to pocit. Troufnout si jít zas jen po svých, po 73 dnech umělé opory.
Vlasta Fišrová
Bezdomovectví umí řešit ve Finsku, poučíme se tu?
Při studiu jsem se dostala k článku, který popisuje finský projekt Housing First. Účinný způsob, jak pomoci stovkám až tisícům bezdomovců. Mají to vyzkoušené. Své síly spojil stát, obce a neziskový sektor. A co je podstatou?
Vlasta Fišrová
O stařence, která tence plakala a hlasitě chrápala
Pět dní na chirurgii oblastní nemocnice, kde paní Jasmínová prožívá nejen svůj vlastní příběh, ale i osudy spolupacientů. Kde bolest střídá úleva a s ní přicházející naděje, že bude líp. O lidské sounáležitosti.
Vlasta Fišrová
Když se tvým ošetřujícím lékařem stane Dr. Hawkey Pierse alias Alan Alda
Noha nahoře, berle, bolest a obklady, i to k životu někdy patří. Jaké mi to přináší povyražení a zároveň poučení se dozvíte v mém desateru momentálního lazara. Dobrá nálada a snad i něco nadhledu doufám že nechybí.
Vlasta Fišrová
Bezdomovec je taky člověk, i když už se chová spíš jako zvíře
Ve městě na severu Čech, který je mým domovem, přibývá bezdomovců, kteří přežívají na lavičkách, rampách u vietnamských večerek či různých zákoutích na hromadách hadrů a starých matrací. Chodím pěšky, tak se mnohdy potkáváme.
Vlasta Fišrová
Komunita jako společenství lidí, které něco spojuje
Nás lidi dovedou spojit nejrůznější témata, ne vždy bychom se ale nazvali komunitou. Ta mívá jedno výrazné pojítko. Čím se tedy komunita liší od tlupy, spolku, party či klubu?
Vlasta Fišrová
Intimní identita iniciativní ireportérky
Aneb snaha o inteligentní introspekci a poté integraci pojmů z oblasti psychologie, aneb zkouška se blíží a biflování mě nebaví. Tak si to dejme třeba takto. S panem Piagetem, Eriksonem a Kohlbergem společně.
Vlasta Fišrová
Chtěli byste portrét od humanoidní robotické umělkyně?
Nadzvedla mě ze židle zpráva, že vznikl portrét anglické královny Alžběty II. a to z robotických rukou umělé inteligence, nazývané humanoidní robotickou umělkyní. Zhotovený portrét má fauvistické rysy. Bude královna poctěna?
Vlasta Fišrová
Miluju sobotní rána, kdy je tu klid a můžu psát
Kurz tvůrčího psaní už skončil, dobrá nálada naštěstí nikoliv. Ozývá se chuť pokoušet literární múzu, zvláště pak veselé historiky erotické. Nejdřív si dám kafíčko a domácí makovník s čokoládou, pak už se chopím pera klávesnice.
Vlasta Fišrová
Ahoj krásko, jak se dnes máš?
Napsal mi nějaký Roman Kantor, co má v ikonce roztomilého pejska, a na Fb zdi pár fotek z výletů. Tak jsem hned zrušila "přátelství", které trvalo sotva pár vteřin, neb tohle vypisování po netu s tajemným neznámým, není moje hobby
Vlasta Fišrová
Za čím vším najdeš úsměv Audrey Hepburn
Z velikánské tapety na zdi se na nás usmívá půvabná princezna, která jezdí na prázdniny do Říma nebo snídá u Tiffanyho, já přitom sedím či spíš ležím na podlném zubařském křesle, nebolí to, máme tu přeci včelku v podobě anestezie.
Vlasta Fišrová
Jak mi úkol do školy přinesl práci snů
Na pozici průvodkyně MŠ nastoupí od září žena, která patří k původním zakladatelům naší alternativní školy, napsal Radim a dodal: Vlasta miluje děti a ony jí, je kreativní, kvalifikovaná a má spoustu zkušeností.
Vlasta Fišrová
Halina na krovkách, vůbec si ale nezoufá
Přiznám se, že čtu i bulvár, neb se u toho bavím. Halinu Pawlovskou mám ráda za její styl humoru, i za to, jak nosí svá kila. A jsou tu další humoristé, nebo spíš nejsou? Humoru je ve veřejném prostoru málo. Ne že bych si zoufala.
Vlasta Fišrová
Jak jsem se probudila v roce 2037
Jednoho dne roku 2027 jsem se rozhodla zapojit se do výzkumu možností nového preparátu, který vyvinuly nejmodernější laboratoře v USA. Pilulku cestování časoprostorem totiž doporučoval i Elon Musk, známý to inovátor této doby.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 169
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 611x
Profesně působím ve školství, je mi blízká alternativa.
Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz