Zážitky z New Yorku, část 2.
Původně jsem ani nechtěla do New Yorku jet, ztratila jsem víru, že život přináší právě ty události, které se z jistých důvodů mají dít. Proto na úvod obraz o ztroskotání víry od českého malíře žijícího v USA.
Brzy jsem se ale v New Yorku rozkoukala a první fotku, kterou jsem si tu nechala od manžela udělat, byl záběr z ulice, kde natáčeli film Půlnoční kovboj. Ten dům, ve kterém ve squatu žili dva kámoši, už je zbouraný. Potkala jsem tu dva jiné kámoše a s tím černé pleti jsem se i vyfotila. Nesnáším rasismus.
V centru Manhattanu jsme nemohli minout mrakodrapy Donalda Trumpa. Jsou hlídané, ale můžete se podívat dovnitř do prvních tří pater. Dali jsme si tu výbornou kávu a pečivo, v obchodě Ivanky Trump koupili suvenýry. Nejdřív jsme tedy prošli bezpečnostním rámem.
Bezpečnostní opatření jsou už součástí zdejšího života, nijak zvlášť to ale nikoho neomezuje. V ulicích je čilý ruch. Potkáváš turisty i místní, lidi všech sociálních skupin, barev pleti, životního stylu. Je to super organismus.
Kromě křesťanských chrámů se podíváme i do budhistické svatyně a to rovnou té největší, kterou mají v Chinatownu. Fotit se tu sice nemá, ale budhisti jsou vlídní, nechávají nás si vše prohlédnout a v klidu posedět. Klid pak nacházím i u františkánů.
Můj manžel rád inscenuje fotografie podle známých scén z filmů, má proto v batohu připravené černé brýle, kterými se připodobním Audrey Hepburn. Ocitáme se na místech, kde se i ona dívala do výloh.
Mě obchody popravdě příliš nezajímají, nejsem zrovna konzumní typ. Ráda ale pozoruju cvrkot. Moc se mi líbí třeba procházka po Brooklynském mostě. Tady můj manžel vytvoří i svou nejspíš nej newyorskou fotku.
Pozoruju lidi v ulicích, jsem zvědavá, zda tu potkám ještě některé z původních obyvatel indiánské krve. Většinou si ale netroufnu fotit lidi přímo na ulici, tak alespoň tato žena, nějaká expertka, kterou zpovídali v televizi.
S indiánskou kulturou se pak potkám ještě způsobem, který jsem vůbec nečekala. Při procházce na pláži v Coney Island, kde sbírám lastury, najdu medailon s motivem Panny Marie z Guadalupe. Jedná se o motiv zjevení ženy indiánské podoby v 16. století, která se stala patronkou Mexika a poté celé Latinské Ameriky. Nechala totiž po sobě hmatatelnou stopu. Obraz na plátně, který se před svědky objevil na plášti zmíněného indiána (v té době již křesťana). Ten obraz mají v Mexiku dodnes a chodí se k němu modlit milióny lidí. Jedná se o největší mariánské poutní místo na světě. Podrobně ten příběh popisují kolegové na wikipedii.
A nemůžeme vynechat zdejší galerie výtvarného umění. V Metropolitní galerii nacházíme mnoho krásy.
Tak neváhejte taky vyrazit za novými zážitky. Stojí to za to poznávat svět. Cestou tam jsem si četla jeden z cestopisů Ládíka Zibury, ten chodí dlouhé trasy pěšky a myslím, že by neměnil. Poznávat na vlastní kůži. Nikdy nevíš, co tě čeká za dalším rohem nebo třeba vlnou z oceánu.
Vlasta Fišrová
Novodobý alchymista, básník a tak trochu i šíbr
Zaujalo mě poutavé vyprávění o krásách přírody jednoho člověka putujícího krajinou. Natáčí se u toho na mobil na sociální síti a vše zčerstva sdílí svým přátelům a příznivcům. Tady už může posluchači zablikat červená kontrolka.
Vlasta Fišrová
Farář, psycholog či laskavý, moudrý, starší člověk?
V diskusi o významu církve v dnešních časech jsem tu dnes natrefila na zajímavou myšlenku. Týká se péče o člověka v obtížných situacích, kdo se může ujmout role utěšitele či přímo psychologa. Což u věřících zastávající faráři.
Vlasta Fišrová
Snílek Václav
Chytrý telefon mi krátce po svátku sv. Václava nabídl nový videoklip Václava Neckáře s písní Snílek. Zpěváku Václavovi a jeho hudebnímu týmu, který jej doprovází, se podařilo navázat na ojedinělou Půlnoční.
Vlasta Fišrová
Láska a inspirace namodro
Psala jsem tu ódu na Toyen a mé setkávání s nejlepšími českými malíři, nejen surrealisty, pokračuje dalšími zážitky. Obrazy nejen v originálech na zdech, ale i jako velké puzzle či pexeso, tak se dnes představuje umění.
Vlasta Fišrová
Člověka nepřebarvíš, jen se vybarví
Malířka Toyen byla fenomenální osobností, která dovedla přetavit své trauma v umění, ceněné dnes milióny při dražbách. Zemřela takřka v zapomnění a osaměle, přátelé odešli dřív. Surrealismus má ale stále co říct. Naše nevědomí.
Vlasta Fišrová
Stesky toužící koncesionářky
Dát si v neděli večer Kurz manželské touhy v podání veřejnoprávní televize, která nám i děkuje, že si tohle platíme, přiměje našince i k pokusu o ne zrovna vlídnou recenzi. Naštěstí vše zachraňuje všímavá autistka.
Vlasta Fišrová
Zahoďte ty berličky
Vyřkl na mou adresu jeden starší pán, kterého jsem míjela ještě s berlemi cestou ze zdravotního střediska. A já ty berle doma opravdu odložila. Krásný to pocit. Troufnout si jít zas jen po svých, po 73 dnech umělé opory.
Vlasta Fišrová
Bezdomovectví umí řešit ve Finsku, poučíme se tu?
Při studiu jsem se dostala k článku, který popisuje finský projekt Housing First. Účinný způsob, jak pomoci stovkám až tisícům bezdomovců. Mají to vyzkoušené. Své síly spojil stát, obce a neziskový sektor. A co je podstatou?
Vlasta Fišrová
O stařence, která tence plakala a hlasitě chrápala
Pět dní na chirurgii oblastní nemocnice, kde paní Jasmínová prožívá nejen svůj vlastní příběh, ale i osudy spolupacientů. Kde bolest střídá úleva a s ní přicházející naděje, že bude líp. O lidské sounáležitosti.
Vlasta Fišrová
Když se tvým ošetřujícím lékařem stane Dr. Hawkey Pierse alias Alan Alda
Noha nahoře, berle, bolest a obklady, i to k životu někdy patří. Jaké mi to přináší povyražení a zároveň poučení se dozvíte v mém desateru momentálního lazara. Dobrá nálada a snad i něco nadhledu doufám že nechybí.
Vlasta Fišrová
Bezdomovec je taky člověk, i když už se chová spíš jako zvíře
Ve městě na severu Čech, který je mým domovem, přibývá bezdomovců, kteří přežívají na lavičkách, rampách u vietnamských večerek či různých zákoutích na hromadách hadrů a starých matrací. Chodím pěšky, tak se mnohdy potkáváme.
Vlasta Fišrová
Komunita jako společenství lidí, které něco spojuje
Nás lidi dovedou spojit nejrůznější témata, ne vždy bychom se ale nazvali komunitou. Ta mívá jedno výrazné pojítko. Čím se tedy komunita liší od tlupy, spolku, party či klubu?
Vlasta Fišrová
Intimní identita iniciativní ireportérky
Aneb snaha o inteligentní introspekci a poté integraci pojmů z oblasti psychologie, aneb zkouška se blíží a biflování mě nebaví. Tak si to dejme třeba takto. S panem Piagetem, Eriksonem a Kohlbergem společně.
Vlasta Fišrová
Chtěli byste portrét od humanoidní robotické umělkyně?
Nadzvedla mě ze židle zpráva, že vznikl portrét anglické královny Alžběty II. a to z robotických rukou umělé inteligence, nazývané humanoidní robotickou umělkyní. Zhotovený portrét má fauvistické rysy. Bude královna poctěna?
Vlasta Fišrová
Miluju sobotní rána, kdy je tu klid a můžu psát
Kurz tvůrčího psaní už skončil, dobrá nálada naštěstí nikoliv. Ozývá se chuť pokoušet literární múzu, zvláště pak veselé historiky erotické. Nejdřív si dám kafíčko a domácí makovník s čokoládou, pak už se chopím pera klávesnice.
Vlasta Fišrová
Ahoj krásko, jak se dnes máš?
Napsal mi nějaký Roman Kantor, co má v ikonce roztomilého pejska, a na Fb zdi pár fotek z výletů. Tak jsem hned zrušila "přátelství", které trvalo sotva pár vteřin, neb tohle vypisování po netu s tajemným neznámým, není moje hobby
Vlasta Fišrová
Za čím vším najdeš úsměv Audrey Hepburn
Z velikánské tapety na zdi se na nás usmívá půvabná princezna, která jezdí na prázdniny do Říma nebo snídá u Tiffanyho, já přitom sedím či spíš ležím na podlném zubařském křesle, nebolí to, máme tu přeci včelku v podobě anestezie.
Vlasta Fišrová
Jak mi úkol do školy přinesl práci snů
Na pozici průvodkyně MŠ nastoupí od září žena, která patří k původním zakladatelům naší alternativní školy, napsal Radim a dodal: Vlasta miluje děti a ony jí, je kreativní, kvalifikovaná a má spoustu zkušeností.
Vlasta Fišrová
Halina na krovkách, vůbec si ale nezoufá
Přiznám se, že čtu i bulvár, neb se u toho bavím. Halinu Pawlovskou mám ráda za její styl humoru, i za to, jak nosí svá kila. A jsou tu další humoristé, nebo spíš nejsou? Humoru je ve veřejném prostoru málo. Ne že bych si zoufala.
Vlasta Fišrová
Jak jsem se probudila v roce 2037
Jednoho dne roku 2027 jsem se rozhodla zapojit se do výzkumu možností nového preparátu, který vyvinuly nejmodernější laboratoře v USA. Pilulku cestování časoprostorem totiž doporučoval i Elon Musk, známý to inovátor této doby.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 169
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 611x
Profesně působím ve školství, je mi blízká alternativa.
Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz