Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč bohatě stačí mírná spokojenost

15. 06. 2017 22:20:20
Cestou městem se stavuji v trafice pro žvýkačky. Přede mnou muž s výrazně potetovanýma rukama podává sázku, platí dvoutisícovkou. Rovnou celý ticket. Asi rychle nabyl, tak může i rychle pozbýt, říkám si v duchu.

Myšlenku taky si vsadit v mikrosekundě zaplaším. Teď potřebuji akorát osvěžit dech, jsem totiž po dobrém obědě, který jsem spláchla vychlazeným pivem, a jdu do cestovky vyřídit náš relaxační víkendový pobyt. Abychom si s mužem trochu odpočinuli od klávesnic, nechali se namasírovat, pobyli spolu v hezkém prostředí. Ten pobyt nám věnovala již dospělá dcera, vlastně se v tomto střídají. Jednou dává takový dárek prvorozená dcera, pak ta mladší. Nejspíš rády vzpomínají, jak jsme s nimi jezdili po výletech, přespávali v pronajatých chalupách, hráli stolní hry jako byly Dostihy a sázky nebo Člověče, nezlob se. Máme fajn děti.

Nejmladší naše dítko - syn před pár dny úspěšně maturoval. Teď si domlouvá prázdninovou brigádu. Technické vzdělání je dnes výhodou. Věříme, že se v životě neztratí. Hodně si toho už naplánoval.

Když někteří mí známí zavádějí řeč na nezbedné děti, tak se nemůžu přidat. Ani žádné nesplněné ambice, které bychom promítaly do dětí, nemáme. Jsme tak trochu mimoni, což nám ale nevadí. Jsme rádi sví. Můj muž například nosí neobvyklou pokrývku hlavy. Něco mezi židovskou jarmulkou a hipís čapkou. Taky mám ráda výrazné barvy, mnohdy se i barevně sladíme, aniž bychom to plánovali.

Dnes je poslední den naší výstavy fotografií, ke které jsem manžela přemluvila. Chtěla jsem si zas jednou udělat radost ze zaplnění velkého prostoru naším viděním světa. A popovídat při tom se známými, kteří s trochou zvědavosti přijdou. Takové u nás bývají vernisáže. Nic snobského, prostě jen příležitost se sejít u skleničky dobrého vína a popovídat. A třeba zas o kousíček povznést svou duši. Umění na mě mocně působí už od dětství, a i když jsem se mu nevěnovala profesně, tak právě to amatérské snažení mi přineslo své chutné plody. I některé profesní příležitosti, kterých jsem se chopila. Bez protekce. Jen díky tomu, co jsem v danou chvíli uměla nabídnout, na co jsem si troufla.

Nestala jsem se učitelkou, jako mnohé mé známé, ale i ve veřejné správě se dá dělat kreativní práce. V místní galerii jsme dnes pro děti připravili malování hrnečků ke Dni otců. Stěhujeme stoly a židle a pak fotím.

Rukodělné tvoření je skvělá věc, v dětech je třeba takovéto aktivity rozvíjet. Vyrobit nebo aspoň si něco sám vyzdobit je moc fajn. Taková věc má pak i osobní hodnotu.

Poslední dobou mě ale hlavně přitahuje psaní, ono hraní si se slovy a jejich významy, rozvíjení příběhu. Ráno si píšu cestou autobusem do práce, zatímco spolucestující studentky švitoří o školních záležitostech. Cesta příjemně ubíhá. Odpoledne si pak čtu literární práce vítězů soutěže Pisálek, kterou vyhlásila městská knihovna. Povídky se mi líbí svými tématy i provedením. Příjemně strávevný čas. Navíc se mi i povedla pěkná fotka do novin.

Jedna z autorek se věnuje tématu "žijeme vícekrát"? Je možné, že se svým mužem jsme byli manželé už dříve? Co je pravda a co jen naše představa či touha? Dozvíme se někdy odpověď? Přemítám nad tím, proč se třeba jedné mé kamarádce dlouhodobě nedaří ve vztazích.

Už je večer a v televizi běží detektivka s Hercule Poirotem, Agátha Christie měla skvělý talent pro zápletky. Už se mi ale klíží oči. Asi tedy odkliknu publikovat, i když si nejsem příliš jistá, zda má toto psaní hlavu a patu. Dnes je to spíš takový průběžný deníček, trénovací prostor pro větší možnou práci. Budu mít dost odvahy i vůle k něčemu takovému?

Uvidíme, co přinesou další dny.

Autor: Vlasta Fišrová | čtvrtek 15.6.2017 22:20 | karma článku: 13.48 | přečteno: 523x

Další články blogera

Vlasta Fišrová

Jak jsem ve zlatém chrámu mluvila s kamennou hlavou

Ve snu jsem se ocitla v jednoduše vybaveném chrámu, zalitém světlem. Podlaha i zdi měly zlato okrovou barvu, v pozadí tři menší románské sloupy. Kamenné plastiky hlavy jsem se zeptala na cestu a ona mi odpověděla.

16.8.2017 v 6:07 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 146 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Potkat Štěpánku Bergerovou a spol. je fakt zážitek

Plenér Loket se vydařil ještě víc, než jsem doufala. Parta správně švihlých lidí, kteří se klidně položí i na dlažbu nebo beton, aby možná udělali skvělou fotku. A možná taky ne, ale baví nás to neskutečně. Pár momentek z akce.

13.8.2017 v 10:22 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 479 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Konec guruů v Čechách?

Guru Jára, který stále pobývá ve vězení na Filipínách, ještě neví, jak skončí jeho kauza. Možná posloužil jako odstrašující příklad, protože oněch esoterických učitelů je u nás opravdu hodně, a jejich naivních žaček ještě víc.

9.8.2017 v 20:32 | Karma článku: 15.29 | Přečteno: 709 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Postavíme originální Kaplického knihovnu?

Architektonický návrh, který rozdělil veřejnost. Je to obludné či je to novátorské a krásné? Moderní umění vzbuzuje emoce. Eifelovku také nechtěli a dnes jsou za ni rádi. Samozřejmě to bude stát spoustu peněz.

9.8.2017 v 9:24 | Karma článku: 9.08 | Přečteno: 355 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Co zas v tý televizi dávají?

Jak jsem si včera vymýšlel nebe, tak jsem zapomněl na Thora Heyerdala, který kdysi dávno podnikl cestu z peruánského města Callao na Velikonoční ostrovy s partou dalších, jemu podobných magorů, na balsovém voru.

19.8.2017 v 16:37 | Karma článku: 10.11 | Přečteno: 356 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Již vzhůru fšitcí psanci této země! Do voleb. boje za fšeckny kovboje

Kéž vláda věcí tvých/jejich do všech sekretariátů partajních, jakož i jejich kLIDE, se navrátí. A tak každej jen tu svou píseń jedinnou si broukej. A bude to fšecko, snad, až OU KEJ! A tůto znáte? (VIZ NÍŽE)

19.8.2017 v 14:41 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 317 | Diskuse

Pavla Kolářová

Každému z nás občas uletí... (Věnováno dávným kamarádům z dětství...)

Prázdniny nějak moc rychle utíkají. Tý se to mluví, když se mohla celý dva měsíce jen tak flákat, řeknete si možná. Tak ano i ne..., ale to je věc názoru. Zkrátka, dnes jsem si vzpomněla na takový ty opravdický prázdniny, který...

19.8.2017 v 14:00 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 204 | Diskuse

Vlastík Fürst

Co na mne štěkáš?

Už jste někdy jedli psa? Prý, když je dobře upraven, chutná stejně výtečně, jako dobré srnčí. „Nakonec, srnci i psy štěkají“, říkal jeden pán v šalině, „tak v čem je problém?“

18.8.2017 v 20:35 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 321 | Diskuse

Radek Kovář

Jsem legenda a je to fajn!

Bylo tomu už dost dlouho, kdy jsem naposledy pocítil silné vnitřní uspokojení nad výsledkem vlastního pracovního, sportovního či jiného tvůrčího snažení. Až před nedávnem a zcela bez varování.

18.8.2017 v 20:10 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 81 Celková karma 9.14 Průměrná čtenost 586

Jsem mámou tří už dospělých dětí. Ráda fotím, toulám se přírodou. Mou velkou zálibou je výtvarné umění. Zároveň se snažím chápat souvislosti, proč žijeme tak, jak žijeme. A co můžeme měnit. I proto píšu tady na blogu, abych spoluvytvářela svět dle svých představ.

Mé fotografie i obrazy najdete tady: najdisvoudusi.blog.cz

Na Fb píšu Proměňujeme Sudety.

Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.