Stávám se profesionálním pisálkem
A teď jsem redaktorkou novin, které mají být barevnější, zajímavější a aktuálnější než ty dřívější. O nápady, o čem psát, sice není nouze, ale realizace těchto nápadů je náročnější. Najednou je tu velká zodpovědnost. Psát jen ověřené informace, a tyto informace umět získat. Nespoléhat na to, co mi kdo dodá, protože někteří by se jen rádi zviditelnili, jiní zas třeba neumějí formulovat, anebo se naopak - celkem zbytečně - nechtějí zviditelňovat. Přitom žijeme v informační společnosti, je to důležité umět informace poskytovat, a umět je i získávat. A přebírat. Jak ten hrách s kroupami.
Že bych zavolala holoubky na pomoc? Tyhle do ošatky a tamty do džběru?
A mezi tím si vyjet do svého oblíbeného lesa, nadýchat se čerstvého vzduchu, splynout s přírodou...
No ale když mrzne, tak je nejlíp doma v teple, a třeba u mého noťásku, kde si můžu střídat styly, psát své osobní zpovědi, tohle nebo tamto mi teď bublá v hlavě, z toho se potřebuju vypovídat.
Jasně, že vím, že spousta lidí má skutečné starosti, a že tohle je vlastně docela brnkačka.
Stejně se ale pod určitou tíhou odpovědnosti probouzím i v noci a v hlavě mi to šrotuje. Vždycky mě ale něco takhle nad ránem šikovného napadne, a pak se přemluvím, že už dost, a že je čas ještě spát. Nechci se příliš stresovat.
Stejně mám ale obavy, jestli to zvládnu ke spokojenosti lidí, kteří mi dali tu důvěru a něco ode mě očekávají. Kdybych si těch lidí nevážila, tak bych to nejspíš nedělala.
Nikdy jsem nepracovala jen pro obživu. Vždycky jsem si v práci musela alespoň v některých činnostech najít svou zálibu. Když už se mi nepovedlo pracovat v knihovně, což jsem tenkrát obrečela.
Ale to už je dávno. Teď holt mám před s sebou ty první noviny, od kterých je očekávána změna k lepšímu, a mám snahu toto očekávání - v rámci možností - naplnit. Zároveň mi vlastně ani nic jiného nezbývá, jedna pracovní smlouva skončila a druhá má právě tuto náplň. A už jsem na to kývla.
Samozřejmě vím, že vždy se najde nějaký ten kritik. To mě až tak netrápí. Jen mi to asi připadá - za daných podmínek - nejnáročnější, co jsem kdy měla profesně "na hrbu".
Takový velbloud ovšem svoje hrby nosí s grácií, včera byl svátek Tří králů a nejdřív jsem odpovídala médiím na otázku, zda se v našem městečku objeví skutečný velbloud, a pak opravdu velblouda viděla. Byl docela roztomilý. Tvořili jej tři studenti, jejichž pedagové si dodnes umějí hrát. A proto hrají divadlo a užijí si jak tu srandu, tak i tu trému před vystoupením nebo v jeho průběhu. Takže se též stávám takovým velbloudem, který má pobavit publikum a zároveň něco důležitého říct. Být součástí příběhu. A to je vlastně údělem každého z nás, že jsme součástí mnohavrstevnatého příběhu. A při tom nikdo z nás nedohlédne, kam až příběh dosahuje, a co vše obsahuje.
Mám ráda Sherlocka, který hledá souvislosti a zároveň rád hraje tu geniální hru. Hru zvanou život.
Viděli jste první díl té nové série o Sherlokovi? Vynikající hlášky o tom, jak je svět propleten vlákny událostí...
Vlasta Fišrová
Novodobý alchymista, básník a tak trochu i šíbr
Zaujalo mě poutavé vyprávění o krásách přírody jednoho člověka putujícího krajinou. Natáčí se u toho na mobil na sociální síti a vše zčerstva sdílí svým přátelům a příznivcům. Tady už může posluchači zablikat červená kontrolka.
Vlasta Fišrová
Farář, psycholog či laskavý, moudrý, starší člověk?
V diskusi o významu církve v dnešních časech jsem tu dnes natrefila na zajímavou myšlenku. Týká se péče o člověka v obtížných situacích, kdo se může ujmout role utěšitele či přímo psychologa. Což u věřících zastávající faráři.
Vlasta Fišrová
Snílek Václav
Chytrý telefon mi krátce po svátku sv. Václava nabídl nový videoklip Václava Neckáře s písní Snílek. Zpěváku Václavovi a jeho hudebnímu týmu, který jej doprovází, se podařilo navázat na ojedinělou Půlnoční.
Vlasta Fišrová
Láska a inspirace namodro
Psala jsem tu ódu na Toyen a mé setkávání s nejlepšími českými malíři, nejen surrealisty, pokračuje dalšími zážitky. Obrazy nejen v originálech na zdech, ale i jako velké puzzle či pexeso, tak se dnes představuje umění.
Vlasta Fišrová
Člověka nepřebarvíš, jen se vybarví
Malířka Toyen byla fenomenální osobností, která dovedla přetavit své trauma v umění, ceněné dnes milióny při dražbách. Zemřela takřka v zapomnění a osaměle, přátelé odešli dřív. Surrealismus má ale stále co říct. Naše nevědomí.
Vlasta Fišrová
Stesky toužící koncesionářky
Dát si v neděli večer Kurz manželské touhy v podání veřejnoprávní televize, která nám i děkuje, že si tohle platíme, přiměje našince i k pokusu o ne zrovna vlídnou recenzi. Naštěstí vše zachraňuje všímavá autistka.
Vlasta Fišrová
Zahoďte ty berličky
Vyřkl na mou adresu jeden starší pán, kterého jsem míjela ještě s berlemi cestou ze zdravotního střediska. A já ty berle doma opravdu odložila. Krásný to pocit. Troufnout si jít zas jen po svých, po 73 dnech umělé opory.
Vlasta Fišrová
Bezdomovectví umí řešit ve Finsku, poučíme se tu?
Při studiu jsem se dostala k článku, který popisuje finský projekt Housing First. Účinný způsob, jak pomoci stovkám až tisícům bezdomovců. Mají to vyzkoušené. Své síly spojil stát, obce a neziskový sektor. A co je podstatou?
Vlasta Fišrová
O stařence, která tence plakala a hlasitě chrápala
Pět dní na chirurgii oblastní nemocnice, kde paní Jasmínová prožívá nejen svůj vlastní příběh, ale i osudy spolupacientů. Kde bolest střídá úleva a s ní přicházející naděje, že bude líp. O lidské sounáležitosti.
Vlasta Fišrová
Když se tvým ošetřujícím lékařem stane Dr. Hawkey Pierse alias Alan Alda
Noha nahoře, berle, bolest a obklady, i to k životu někdy patří. Jaké mi to přináší povyražení a zároveň poučení se dozvíte v mém desateru momentálního lazara. Dobrá nálada a snad i něco nadhledu doufám že nechybí.
Vlasta Fišrová
Bezdomovec je taky člověk, i když už se chová spíš jako zvíře
Ve městě na severu Čech, který je mým domovem, přibývá bezdomovců, kteří přežívají na lavičkách, rampách u vietnamských večerek či různých zákoutích na hromadách hadrů a starých matrací. Chodím pěšky, tak se mnohdy potkáváme.
Vlasta Fišrová
Komunita jako společenství lidí, které něco spojuje
Nás lidi dovedou spojit nejrůznější témata, ne vždy bychom se ale nazvali komunitou. Ta mívá jedno výrazné pojítko. Čím se tedy komunita liší od tlupy, spolku, party či klubu?
Vlasta Fišrová
Intimní identita iniciativní ireportérky
Aneb snaha o inteligentní introspekci a poté integraci pojmů z oblasti psychologie, aneb zkouška se blíží a biflování mě nebaví. Tak si to dejme třeba takto. S panem Piagetem, Eriksonem a Kohlbergem společně.
Vlasta Fišrová
Chtěli byste portrét od humanoidní robotické umělkyně?
Nadzvedla mě ze židle zpráva, že vznikl portrét anglické královny Alžběty II. a to z robotických rukou umělé inteligence, nazývané humanoidní robotickou umělkyní. Zhotovený portrét má fauvistické rysy. Bude královna poctěna?
Vlasta Fišrová
Miluju sobotní rána, kdy je tu klid a můžu psát
Kurz tvůrčího psaní už skončil, dobrá nálada naštěstí nikoliv. Ozývá se chuť pokoušet literární múzu, zvláště pak veselé historiky erotické. Nejdřív si dám kafíčko a domácí makovník s čokoládou, pak už se chopím pera klávesnice.
Vlasta Fišrová
Ahoj krásko, jak se dnes máš?
Napsal mi nějaký Roman Kantor, co má v ikonce roztomilého pejska, a na Fb zdi pár fotek z výletů. Tak jsem hned zrušila "přátelství", které trvalo sotva pár vteřin, neb tohle vypisování po netu s tajemným neznámým, není moje hobby
Vlasta Fišrová
Za čím vším najdeš úsměv Audrey Hepburn
Z velikánské tapety na zdi se na nás usmívá půvabná princezna, která jezdí na prázdniny do Říma nebo snídá u Tiffanyho, já přitom sedím či spíš ležím na podlném zubařském křesle, nebolí to, máme tu přeci včelku v podobě anestezie.
Vlasta Fišrová
Jak mi úkol do školy přinesl práci snů
Na pozici průvodkyně MŠ nastoupí od září žena, která patří k původním zakladatelům naší alternativní školy, napsal Radim a dodal: Vlasta miluje děti a ony jí, je kreativní, kvalifikovaná a má spoustu zkušeností.
Vlasta Fišrová
Halina na krovkách, vůbec si ale nezoufá
Přiznám se, že čtu i bulvár, neb se u toho bavím. Halinu Pawlovskou mám ráda za její styl humoru, i za to, jak nosí svá kila. A jsou tu další humoristé, nebo spíš nejsou? Humoru je ve veřejném prostoru málo. Ne že bych si zoufala.
Vlasta Fišrová
Jak jsem se probudila v roce 2037
Jednoho dne roku 2027 jsem se rozhodla zapojit se do výzkumu možností nového preparátu, který vyvinuly nejmodernější laboratoře v USA. Pilulku cestování časoprostorem totiž doporučoval i Elon Musk, známý to inovátor této doby.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 169
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 611x
Profesně působím ve školství, je mi blízká alternativa.
Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz