Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Můj život s Marií

2. 12. 2016 17:55:05
Mám ráda mariánská místa, na jednom z nich jsem i něco velmi krásného zažila. Byla to jen chvíle, přesto se sem alespoň v myšlenkách vracím. A snažím se pochopit. I když prostor pro tajemství tu vždy byl, je a určitě i bude.

Nadýchané sněhové vločky se pomalinku snášejí k zemi... těmito slovy začínám povídku o klášterecké mariánské legendě. Povídka snad i bude součástí jedné knížky, a proto jí zde na blogu poněkud upravím. Však je to hodně živé, a dá se pojmout z mnoha úhlů pohledu.

Klášterec nad Ohří je město pod Doupovskými a Krušnými horami, kde vyvěrají tři minerální prameny, a lidé sem jezdí za odpočinkem i zvláštní krásou. Okolní kopce připomínají obrovské prsy žen či těhotenská břicha, pohledem na jejich oblé tvary mám vždy pocit jako bych se dotýkala něčeho pradávného a zároveň posvátného.

Ráno se tu vždy pozdravím s Bohorodičkou v podobě krásné sochy Immaculaty, která je součástí sloupu Nejsvětější Trojice na náměstí v historickém centru. Mívám takový pocit, že nad tímto městem přímo bdí.

Málokdo dnes ví, že Klášterec nad Ohří býval v minulosti významným mariánským poutním místem. Tato historie odešla s většinovým německým obyvatelstvem. Naštěstí je ve městě stále živá a to zejména v barokní architektuře. Tu zde nechal vybudovat Michael Osvald Thun. Ať již se jedná o velkolepě působící kostel Nejsvětější Trojice, tak sousoší od Jana Brokofa či sedmero výklenkových kaplí Bolesti Panny Marie v zámeckém parku.

O bolestech by mohla mluvit i moje máma, která přišla o jedno z dětí. To je pro nás ženy to nejhorší.

Bolest z nečekané ztráty malého nevinného dítěte otřásla městem i před dvěma roky. Tuto událost připomíná na kláštereckém hřbitově výrazný pomník z černého kamene, na němž je zaznamenána milá tvář dívky Elišky, která se stala obětí násilného trestného činu. Eliška drží v ruce zlaté srdce a na náhrobku čteme :

„Nyní jste smutní, ale budete se zas radovat, až se setkáme. O tuto radost Vás nikdo nepřipraví. Pak všechno pochopíte.“ Jan 16/22

V té souvislosti se mi najednou vybaví i poselství Panny Marie, která nám ve Fatimě sdělila: „Na konci zvítězí mé Neposkvrněné srdce.“ To je silné poselství, že?

Klášterecká mariánská zbožnost je přímo spojena s jednou soškou, kterou věřící velmi uctívali a považovali jí za zázračnou. Tato historie je zaznamenána v písemně zpracovaných dějinách města. Zjišťuji si i další podrobnosti, pátrám v archivech. Až přijde čas, představím vše v galerii Kryt, kde dřív bývala obecní šatlava. Teď je tu déle než dvacet let galerie současného výtvarného umění, kde připravuji výstavy.

Venku se u brzy stmívá, a tak jsem ráda, že do ulice svítí výloha protější Biotéky. To je nově otevřený obchůdek, ve kterém podává zdejší paní Libuška kávu, a prodává též kvalitní víno a zdravé dobrůtky.

Libušky hlava je na fotografii vidět jen částečně za dřevěným pultem, možná si čte. Když zrovna nejsou zákazníci. Docela tu dnes bylo živo a to je moc dobře. Historické centrum je totiž poněkud odříznuté od zalidněnější části města, malým obchůdkům se ne vždy daří. Naštěstí by měla ožít i sousední bývalá vinárna Hvězda, kde se připravuje Čokolaterie u Karolínky. A drží se i prodejna Knihy, jediná široko daleko. Nejsou tu jen bary a herny.

A příště zas povím třeba i víc. Musím to vždycky tak cítit, že mám dost na rozdávání i tímto způsobem. Zároveň i dostávám, samozřejmě.

A teď už mířím na vánoční večírek, docela se těším na přátelské posezení s lidmi z práce.

Podívat se případně můžete i na moje FB stránky Proměňujeme Sudety.

Autor: Vlasta Fišrová | pátek 2.12.2016 17:55 | karma článku: 11.10 | přečteno: 258x

Další články blogera

Vlasta Fišrová

Hledáš smysl života, člověče?

Jsou místa, která svým klidem a zvláštním půvabem osloví naší duši. Může to být i hřbitov uprostřed města kypícího životem. Vždyť bez těch činorodých lidí, kteří město vytvářeli, by takový rozmach nenastal. Je tu i rytíř průmyslu.

19.6.2017 v 6:12 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 143 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Najde Karolínka nový domov?

Už sedm let sleduji životní příběh jedné ženy, která se statečně potýká s nepřízní osudu. Nemá oporu ve své rodině, rozpadla se jí dvě manželství, zůstala sama s pěti dětmi. Hodně rozdává a taky musí žádat. Česká Lorna Byrne.

18.6.2017 v 20:17 | Karma článku: 9.37 | Přečteno: 521 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Proč bohatě stačí mírná spokojenost

Cestou městem se stavuji v trafice pro žvýkačky. Přede mnou muž s výrazně potetovanýma rukama podává sázku, platí dvoutisícovkou. Rovnou celý ticket. Asi rychle nabyl, tak může i rychle pozbýt, říkám si v duchu.

15.6.2017 v 22:20 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 506 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Františkáni by koukali, jak jsme to u nich rozjeli

Hudební festival v areálu františkánského kláštera umí snad jen v Kadani. V relaxační zahradě pohoda s Janem Hřebejkem, na hlavní stage Divadlo Sklep, Zrní, Monkey Business, Michal Pavlíček s Monikou Načeva. Válíme se na trávě.

11.6.2017 v 16:01 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 823 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Pavlína Dvořáková

Kdo by nechodil rád do kina?

Nedávno jsem někde četla, že lidi stále méně častěji chodí do kina. To pro mě je návštěva kina vždy zážitkem...

24.6.2017 v 9:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (I.)

(Povídka) Robert Bangoura sledoval z okna ubíhající kulisy římského předměstí. Kardinál propuštěný z kurie nepromluvil od chvíle, kdy nasedl do taxíku, který řídil stejně mlčenlivý společník. Poslední mohykán opouštěl Řím tiše.

24.6.2017 v 5:00 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 415 | Diskuse

Jan Jílek

Čtu opravdu, co čtu?

Včera. Divadelní zkouška v malém, příjemném sálu a nakonec zajímavá diskuse, která strhla všechny účastníky. Hrajeme dnes.

24.6.2017 v 3:05 | Karma článku: 8.95 | Přečteno: 313 | Diskuse

Karel Ábelovský

Woknoviny - úvaha o tlusté čáře

... a nejen za minulostí - nehledejte zde však souvislost s minulostí komunistickou, resp. socialistickou a ani s Listopadem, jakkoliv se taková asociace asi mnohým, tedy těm s pamětí, jistě nabízí - varování "odnikud nikam" blog.

23.6.2017 v 15:07 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 123 | Diskuse

Luděk Bouška

Modlitba za ovoce ducha

Modlitba za ovoce ducha inspirovaná textem listu Galatským 5,23: Ovoce Ducha Božího je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.

23.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 8.69 | Přečteno: 172 | Diskuse
Počet článků 60 Celková karma 12.66 Průměrná čtenost 690

Jsem mámou tří už dospělých dětí. Ráda fotím, toulám se přírodou. Pokud tedy nesedím v kanclu a nespisuji různé texty, které s tímto blogem souvisejí jen volně.

Snažím se chápat souvislosti, proč žijeme tak, jak žijeme. A co můžeme měnit. I proto píšu tady na blogu, abych spoluvytvářela svět dle svých představ.

Mé fotografie přírody najdete tady: najdisvoudusi.blog.cz

Na Fb píšu Proměňujeme Sudety.

Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.