Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hovory s kadeřnicí na téma bohyně

29. 09. 2016 8:52:08
Parafrázuji Hovory s Bohem, to je knížka, která mě kdysi oslovila. Dnes ale raději nacházím porozumění s konkrétními lidmi kolem sebe. Tentokrát to byla jedna milá povídavá kadeřnice.

Nemám stálou kadeřnici a hodně času jsem v práci, a tak většinou "vlítnu" do kadeřnictví, kde je to bez objednání. Abych si nechala udělat na hlavě zas něco hezčího a nedělala ostudu. Tentokrát jsem ovšem měla štěstí nejen na kadeřnici šikovnou, co se týče umu stříhacího a barvícího, ale též hřejivě lidského. Však ony ty kadeřnice bývají kolikrát i dobré psycholožky. Zákaznice si potřebuje popovídat a ony vyslechnou, rozeberou nadhozené téma, a třeba i poradí. Nejen v tom, co vytvořit na té hlavě.

Tak se i stalo s milou paní kadeřnicí Evou, které jsem svěřila, že se nedávno vdávala naše prvorozená dcera a jaká že to byla svatba. V současném duchu, hlavně kamarádky nevěsty a kamarádi ženicha, my rodiče a jen sourozenci svatebčanů, žádné tetičky a širší rodina. Takhle si to přáli, tak to taky měli.

"On je to rocker a má dredy" vyhrkla svou zkušenost kadeřící paní, aby charakterizovala svatbu své 30 leté nonkonformní dcery. Kontruji, že ta naše se vdávala ve 32 letech a její nastávající měl taky na hlavě něco, čemu úplně nerozumím, ale nekomentuju. Však pamatuju, jak my za mlada nesnášeli, když nám rodiče mluvili do našich vlasových preferencí. Můj muž se například dodnes na svého otce zlobí, že mu nedovolil nosit dlouhé vlasy, aby nebyl za "chuligána". Teď už nemá vlasy žádné a je po starostech. Pro změnu nosí neobvyklou čapku, aby se odlišoval. Tak to prostě máme.

Když porovnáme svatby, tak hurá na porovnávání dětí. Kadeřící paní má taky tři a shodneme se, že jsme nejen tolerovaly jejich odlišnosti, ale i je bránily před světem, který by je chtěl zprůměrovat. Chrlíme historky, vlasový porost už je podružný, jsme přeci hlavně matky. A máme taky matku a tchyni. No to snad ani nebudu vyprávět. Jak jsme si porozuměly na téma, jaká může být žena taky pěkná čarodějnice.

Hbitě přecházím k mému oblíbenému tématu. Žítkovské bohyně, znáte? Tenhle skvělý román mi pomohl aspoň trochu pochopit mou matku. Já, tak trochu intelektuálka po otci, a ona, pohanská "vědma".

"Jednu vědmu jsem tu zrovna včera měla", praví Eva. A přidává obsah sdělení oné paní, které se týká zdravotního stavu jednoho jejího příbuzného. "Nevěřím tomu," říká, "ale měla jsem husinu". V tu chvíli mrazí i mě, a tentokrát už neřeknu, co mě při tom napadá. Že ta žena s tou nepříjemnou zprávou mohla mít i pravdu. Radši vyprávím o svých zkušenostech s takovými ženami, které "vědí víc". Shodneme se s Evou, že nechceme, aby nám někdo bez ptaní koukal do soukromí, ovlivňoval nás, a že si radši poradíme samy za sebe.

Eva pak ještě dodá, že druhá paní kadeřnice je bylinkářkou, že bych si s ní taky rozuměla. Říkám, že vím, že vlastně právě proto jsem si tuhle provozovnu oblíbila a proto se tentokrát i objednala. A že ráda přijdu zas. Až vlasy trochu odrostou. A příběhy našich bližních se posunou. I naše vlastní barvité příběhy.

Mimochodem, ten účes, který teď mám, se Evě moc povedl. Selfíčko ale nebude, to už je pro ty mladší. Stačí fotka v profilovce, to mě fotil můj muž na výletě v Krušných horách, kde slunce svítí víc i zima je tu větší.

Možná tu v horách budu žít jednou natrvalo? Přivedla mě sem právě naše máma.

Autor: Vlasta Fišrová | čtvrtek 29.9.2016 8:52 | karma článku: 15.15 | přečteno: 905x

Další články blogera

Vlasta Fišrová

Hledáš smysl života, člověče?

Jsou místa, která svým klidem a zvláštním půvabem osloví naší duši. Může to být i hřbitov uprostřed města kypícího životem. Vždyť bez těch činorodých lidí, kteří město vytvářeli, by takový rozmach nenastal. Je tu i rytíř průmyslu.

19.6.2017 v 6:12 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 143 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Najde Karolínka nový domov?

Už sedm let sleduji životní příběh jedné ženy, která se statečně potýká s nepřízní osudu. Nemá oporu ve své rodině, rozpadla se jí dvě manželství, zůstala sama s pěti dětmi. Hodně rozdává a taky musí žádat. Česká Lorna Byrne.

18.6.2017 v 20:17 | Karma článku: 9.37 | Přečteno: 521 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Proč bohatě stačí mírná spokojenost

Cestou městem se stavuji v trafice pro žvýkačky. Přede mnou muž s výrazně potetovanýma rukama podává sázku, platí dvoutisícovkou. Rovnou celý ticket. Asi rychle nabyl, tak může i rychle pozbýt, říkám si v duchu.

15.6.2017 v 22:20 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 506 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Františkáni by koukali, jak jsme to u nich rozjeli

Hudební festival v areálu františkánského kláštera umí snad jen v Kadani. V relaxační zahradě pohoda s Janem Hřebejkem, na hlavní stage Divadlo Sklep, Zrní, Monkey Business, Michal Pavlíček s Monikou Načeva. Válíme se na trávě.

11.6.2017 v 16:01 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 823 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Pavlína Dvořáková

Kdo by nechodil rád do kina?

Nedávno jsem někde četla, že lidi stále méně častěji chodí do kina. To pro mě je návštěva kina vždy zážitkem...

24.6.2017 v 9:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (I.)

(Povídka) Robert Bangoura sledoval z okna ubíhající kulisy římského předměstí. Kardinál propuštěný z kurie nepromluvil od chvíle, kdy nasedl do taxíku, který řídil stejně mlčenlivý společník. Poslední mohykán opouštěl Řím tiše.

24.6.2017 v 5:00 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 414 | Diskuse

Jan Jílek

Čtu opravdu, co čtu?

Včera. Divadelní zkouška v malém, příjemném sálu a nakonec zajímavá diskuse, která strhla všechny účastníky. Hrajeme dnes.

24.6.2017 v 3:05 | Karma článku: 8.95 | Přečteno: 312 | Diskuse

Karel Ábelovský

Woknoviny - úvaha o tlusté čáře

... a nejen za minulostí - nehledejte zde však souvislost s minulostí komunistickou, resp. socialistickou a ani s Listopadem, jakkoliv se taková asociace asi mnohým, tedy těm s pamětí, jistě nabízí - varování "odnikud nikam" blog.

23.6.2017 v 15:07 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 122 | Diskuse

Luděk Bouška

Modlitba za ovoce ducha

Modlitba za ovoce ducha inspirovaná textem listu Galatským 5,23: Ovoce Ducha Božího je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.

23.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 8.69 | Přečteno: 172 | Diskuse
Počet článků 60 Celková karma 12.66 Průměrná čtenost 690

Jsem mámou tří už dospělých dětí. Ráda fotím, toulám se přírodou. Pokud tedy nesedím v kanclu a nespisuji různé texty, které s tímto blogem souvisejí jen volně.

Snažím se chápat souvislosti, proč žijeme tak, jak žijeme. A co můžeme měnit. I proto píšu tady na blogu, abych spoluvytvářela svět dle svých představ.

Mé fotografie přírody najdete tady: najdisvoudusi.blog.cz

Na Fb píšu Proměňujeme Sudety.

Mail: vlasta.fisrova@seznam.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.